ČESKÉ DRÁHY NEPOCHODILY. VÍTKOVICKÉ NÁDRAŽÍ JE DEFINITIVNĚ KULTURNÍ PAMÁTKOU. Zdroj: Ondřej Stratilík, EURO.cz 21. 7. 2020

Dvanáctiletý proces je u konce. Ministerstvo kultury rozhodlo, že železniční stanice Ostrava-Vítkovice vybudovaná v takzvaném bruselském stylu patří na seznam českých kulturních památek.

Třiapadesát let poté, co proběhla slavnostní kolaudace nádražní budovy, je jasno. Nádraží Ostrava-Vítkovice se může pochlubit památkovou ochranou. Rozhodnutí ministerstva kultury nabylo podle Památkového katalogu Národního památkového ústavu právní moci už 22. dubna 2020.

„Výpravní budova železniční stanice Ostrava-Vítkovice vznikla v letech 1963-1967 podle projektu architekta Josefa Dandy (1906-1999). Jedná se o cenný příklad bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století,“ vysvětlují památkáři punc, jenž nádraží definitivně získalo.

Ministerstvo kultury poprvé o památkové ochraně velké nádražní budovy stojící na železniční trati mezi Českým Těšínem a Ostravou-Svinovem rozhodovalo už v roce 2008. Resort pak skutečně chtěl nádraží zařadit mezi památky, jenže proti tomu se postavily České dráhy jako tehdejší vlastník budovy a podaly proti rozhodnutí rozklad.

A o něm ministerstvo kultury rozhodlo až letos na jaře. Tak, že Českým drahám nevyhovělo. Mezitím došlo ke změně majitele budovy, kterým je aktuálně Správa železnic. A ta – podobně jako v blízkém havířovském nádraží vybudovaném také v bruselském stylu – chystá kompletní rekonstrukci stanice.

„Po celou dobu přípravy byl projekt ,Rekonstrukce výpravní budovy Ostrava-Vítkovice‘ v režimu předběžné památkové ochrany. Rozhodnutím ministerstva kultury o prohlášení za kulturní památku byl náš postup potvrzen a nijak neovlivnil proces přípravy stavby,“ popisuje Radka Pistoriusová, mluvčí Správy železnic.

Jak vyplývá z dřívějších informací, samotné opravy by měly začít v příštím roce a celková cena rekonstrukce vyjde podle odhadů na 330 milionů korun. Jak už letos v lednu uvedla agentura ČTK, v budově by mělo od roku 2023 fungovat detašované pracoviště Generálního finančního ředitelství.

Dlužno dodat, že v posledních letech vítkovická hala skomírá. Ve stanici už zastavují pouze osobní vlaky, čímž se rapidně snížil pohyb cestujících v průmyslových Vítkovicích, kterých tudy dřív denně procházelo několik tisíc. Jako vchod navíc slouží pouze nevzhledný služební boční vstup namísto původních prosklených dveří v čele budovy.

Nádraží Ostrava-Vítkovice
Budova se dochovala do současnosti ve velmi intaktním stavu. Během uplynulých padesáti let se totiž neuskutečnila žádná výrazná přestavba objektu. Vyměněna byla část dřevěných oken za plastová v průčelí orientovaném k nástupištím a opraveny byly nadchody.

Dobovou atmosféru podtrhuje i výzdoba, tvořená skleněnou věží s hodinami od Vladimíra Kopeckého (1931) a abstraktními reliéfy vypalovanými do drátěného skla od sklářů Benjamina Hejlka (1924–1993) a Františka Buranta (1924–2001). Uvedení umělci se podíleli mimo jiné i na výzdobě československých pavilonů na světových výstavách EXPO, takže výzdoba vítkovického nádraží dokládá velmi dobře dobovou tendenci k uměleckému uplatnění skla v architektuře a jedná se svým měřítkem o unikátní realizaci v celostátním kontextu.

Zdroj: NPÚ