Blažena Przybylová a kol. autorů Archivu města Ostravy | Město probuzené ze spánku aneb Ostrava v 19. století (Výstava Archivu města Ostravy v září 2016) – archiv bulletinu 3/2016

V historii Moravské Ostravy můžeme 19. století označit jako bod zásadního zlomu rozvoje města, které se z dosavadního poddanského maloměsta přerodilo v nejvýznamnější průmyslové centrum habsburské monarchie. Prostor, na němž se tento dramatický proces odehrával, byl tehdy tvořen složitým konglomerátem 34 obcí, které se nalézaly jak na území dvou různých historických zemí – Moravy a Slezska –, tak na území cizího státu – Pruska, které bylo od roku 1871 součástí Německého císařství. Těžba uhlí, výroba železa a budování železniční trati z Vídně do Krakova přes Moravskou Ostravu se staly třemi základními, vzájemně se podmiňujícími faktory dosud nevídaného bouřlivého růstu. Rudolfova huť, železářský podnik, vybudovaný mezi lety 1829–1830 jako podnik olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského, začala již v roce 1837 dodávat kolejnice pro stavbu železnice Severní dráhy Ferdinandovy. Další růst produkce Vítkovických železáren, které se již v roce 1843 ocitly v držení bohatého vídeňského bankéře Salomona Meyera Rothschilda, se samozřejmě neobešel bez zajištění plynulého přísunu černého uhlí, jedné ze základních surovin, nezbytných k výrobě surového železa. Proto se již na přelomu 30. a 40. let 19. století přešlo od dobývání uhlí v drobných důlních dílech k budování velkých těžebních podniků, které vyrůstaly postupně jak na území Moravské Ostravy, tak ve slezských obcích na pravém břehu Ostravice, v Polské Ostravě, v Michálkovicích, Hrušově, Kunčičkách i v pruských Petřkovicích. Průmyslový růst kráčel ruku v ruce s růstem počtu obyvatel; až do roku 1850 byla lidnatější prakticky všechna města v bližším i vzdálenějším okolí Moravské Ostravy, poté se však začal tento poměr rychle obracet. V roce 1869 byla Moravská Ostrava už větší než Hlučín a Příbor, ale i Místek, který byl sídlem okresního hejtmanství. O deset let později, s 13 000 obyvateli, „přerostla“ Nový Jičín a dohnala Těšín; na konci 19. století, kdy počet obyvatel přesáhl 30 000, předehnala Moravská Ostrava už i mnohem významnější Opavu a Olomouc, a stala se tak po Brnu druhým největším městem na Moravě a ve Slezsku. … více informací na kros14_web.pdf (krasnaostrava.cz)