Blažena Przybylová | Z historie okrašlování . Málo zainteresovaní interessenti – archiv bulletinu 1/2014

Idea okrašlování povzbudila na konci 19. století zájem obyvatel o aktivní podílení se na možnosti alespoň částečného pozitivního ovlivnění vzhledu jejich města. V Moravské Ostravě, výrazně poznamenané procesem industrializace, se tohoto nápadu chopili nejen „občané vážení“, ale také zástupci mladší generace, jak lze snad usuzovat z akademických titulů hlavních aktérů, a to JUC Antonína Zahálky a JUC Emanuela Hanáka. O třetím zakládajícím členovi, Oldřichu Bukovanském, nemáme doloženy bližší údaje. Jejich angažovanost můžeme považovat za výraz „nového, moderního“ přístupu k aktivnímu způsobu života a možná i za odraz vlivu univerzitního prostředí, v němž nějaký čas nejspíše pobývali. Představa „jejich“ okrašlování totiž nelpěla jen na výsadbě či péči o zeleň nebo osazování laviček na nábřeží Ostravice, ale byla výrazně ovlivněna i rozvojem organizované turistiky. Tato činnost v 90. letech 19. století nebyla považována jen za sportovní aktivitu, ale jak podotýká Radoslav Daněk v nejnovější publikaci o dějinách města z roku 2013, „účel turistiky však nebyl spatřován včistě fyzickém výkonu, ale v celkové tělesné a duševní rekreaci lidí, vyrovnávajících se s dopady života vindustrializovaném prostředí, i v nadsmyslovém prožitku přírodní krajiny a vzrušení z poznávání“. … více informací na KROS 01 2013 web.indd (krasnaostrava.cz)