Boleslav Navrátil: Svatý Florián na Masarykově náměstí v Ostravě má 250 let. MS Deník, 20. 10. 2013

V květnu roku 2008 po čtyřiceti sedmi letech se socha svatého Floriána vrátila na ostravské Masarykovo náměstí.  Radní Moravské Ostravy, poučení těžkými požáry města, nechali v roce 1763, tedy právě před dvěma sty padesáti lety, zhotovit a postavit na hlavním náměstí sochu svatého Floriána, patrona hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů a pekařů. Původně měla socha stát u kostela svatého Václava, ale přednost nakonec dostalo náměstí. Ještě byly spory, na kterou stranu bude světec obrácen tváří, vyhrála to strana radniční.

Největší požár v historii města vypukl v roce 1556. Způsobil ho soukeník Huňka, který místo vyvolání poplachu nakládal zboží na povoz a chtěl ujet. Celé město lehlo popelem a soukeníka chtěli pověsit, ale na přímluvu těšínského knížete mu byl život zachován. Město zachvátila strašlivá bída, lidé bydleli pod širým nebem. Biskupství olomoucké pak doporučilo, aby měšťané stavěli více z kamene a cihel. Dopisem z roku 1584 biskup Pavlovský nařídil, že je nutné více dbát na ochranu před požárem, na což musí dohlížet purkmistr. Jenže v roce 1675 hořelo znovu, oheň zničil většinu domů kromě radniční strany, která podle dobových záznamů byla od kouře „celá učaudlatá“.

Požáry vznikaly také z toho důvodu, že za krále Karla IV. byla zavedena daň z komína. Spořiví Ostravané vedli komín jen pod střechu a vypouštěli dým na půdu. A kde není komín, není daň. Teprve císař Josef II. vydal v roce 1787 všeobecný požární řád, ediktem pak přikázal stavět komíny z cihel. Před rokem 1763 zničily plameny čtvrtinu Moravské Ostravy. Radní proto vydali příkaz, že v centru města se smějí stavět toliko domy z kamene a cihel. Přesto byl poslední dřevěný dům na náměstí zbourán teprve v roce 1874.

Neustálé požáry město ekonomicky těžce poškozovaly a radní dlouho zvažovali, jak jim zabránit. Byly tu dva návrhy: postavit ve městě sochu svatého Floriána a koupit hasičskou stříkačku. Schváleny byly nakonec obě možnosti. V roce 1763 přibyl k morovému sloupu, postavenému v roce 1702, svatý Florián. Tento velmi populární světec zdobil náměstí v mnoha vesnicích a městech Evropy. V Německu byly dokonce nápisy (Sankt-Florian-Prinzip): Svatý Floriáne, ušetři můj dům, zapal jiný. První hasičskou stříkačku zakoupilo město v roce 1791, té se zde říkalo „ohňová šprica“. Zhotovil ji pumpař František Schrott z Lipníka nad Bečvou.

Floriánova socha a morový sloup byly v šedesátých letech odstraněny, protože šlo o náboženské symboly, navíc připomínající maloměstskou historii Ostravy. Teprve v roce 1967, kdy se Ostrava chystala na oslavy sedmistého výročí svého založení, upozornil tehdejší ředitel městského archivu Karel Jiřík, že morový sloup a socha svatého Floriána leží v trávě zámku v Kravařích. Sloup byl převezen do přístřešku v zoologické zahradě a historička Jiřina Pavlíková dosáhla toho, že socha svatého Floriána byla přemístěna ke kostelu v Hrabůvce. Hned na začátku roku 1990 navrhoval historik umění Petr Holý, že je potřeba morový sloup vrátit zpět na náměstí. Stalo se tak až roce 1992, kdy slavil 290 let od svého vztyčení.

Se sochou svatého Floriána to bylo složitější, protože byla ve velmi špatném stavu a nutně potřebovala opravu. O to, že socha byla nakonec v květnu 2008 postavena zpět na své místo, se přičinil zejména projektový manažer někdejší firmy Tchas Jiří Geisler. Sochu pečlivě restauroval ostravský sochař Jan Gajda ve svém novoveském ateliéru. Byla vrácena na náměstí za účasti všech hasičských sborů města a vysvěcena biskupem ostravsko-opavské diecéze Františkem Lobkowiczem.

Autor: Boleslav Navrátil

Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/svaty-florian-na-masarykove-namesti-v-ostrave-ma-250-let-20131020.html 

 

flor