Byl jeden dědeček z Ostravy… (Literární soutěž pro širokou veřejnost) – archiv bulletinu 4/2016

Byl jeden dědeček… Po těchto třech úvodních slovech nepochybně očekáváte nějaký pohádkový příběh plný nadpřirozených bytostí – a svým způsobem nebude tento předpoklad daleko od pravdy. Nicméně my vám, milí čtenáři, nebudeme vyprávět nic takového, ale ponecháme jen na vás, abyste nám i všem ostatním sami představili postavy a hrdiny jakoby vystřižené z fantaskních dějů a událostí, v nichž neplatí nudné zákony normálnosti a přiměřenosti – třeba nějakého kouzelného dědečka, který sice nikdy nikomu nevyplní tři přání, ale zato pobaví celý svět svou výstředností. Znáte-li někoho podobného anebo dokážete-li si ho alespoň představit (což tedy plně dostačuje!), ušijte mu slušivý kabát z limericku! Co je limerick? Nikoli vzácná a drahá látka, jen a pouze oblíbený básnický útvar. Zrodil se kdysi už hodně dávno (někteří badatelé kladou jeho původ až do antiky) a po všelijakých formálních peripetiích a úpravách doputoval až do současnosti. Na své pouti dějinami postupně nabíral na popularitě (nazván byl údajně dle stejnojmenného irského hrabství, kde prý v krčmách místní pijani mezi jednotlivými drinky takto veršovali – ale čert tomu věř!), jeho nejslavnějším apoštolem se pak stal anglický básník Edward Lear. Tento podivínský milovník papoušků a nemocemi sužovaný starý mládenec s dětsky jiskřivou fantazií zplodil a na scénu světové literatury v souborech svých limericků uvedl početnou galerii pitvorných a bláznivě extravagantních dědečků (a také dam) z celého světa. Z dosud řečeného je tak trochu jasné, že zmiňovaný básnický útvar obvykle bývá obsahu poněkud skurilního, s prvky nonsensu, grotesky a hravé absurdity. Jde o pětiveršovou strofu, jejíž rýmové schéma je a-a-b-b-a. Pro názornost, jak takový limerick vypadá, a pro inspiraci níže uvádíme několik zdařilých kousků z pera krále nonsensové poezie Edwarda Leara (v kongeniálním překladu Antonína Přidala). … více informací na kros-15_web.pdf (krasnaostrava.cz)