Debata konference Forum 2000 v Ostravě – hosté Petr Placák a Vladimír Baar

Ostravský antikvariát a klub Fiducia bude hostit debatu v rámci prestižní mezinárodní konference Forum 2000. Debata s názvem Demokracie po česku aneb Tak jsme to chtěli? se bude konat 15.10. v 19:00.  Hosté: známý český spisovatel Petr Placák a sociální geograf Vladimír Baar. Večer moderuje Libor Magdoň.

Anotace debaty: Jak se nám žije 25 let po pádu komunistického režimu? Splnilo se to, co jsme od demokracie očekávali? Kde hledat příčiny dnešního rozčarování řady občanů z fungování politických stran a demokracie? Proč lidé nevěří českému parlamentu a lze tuto situaci
zvrátit? Jak se vyvíjí demokracie v jiných post totalitních státech? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět naši hosté. Debata se koná v rámci konference Forum 2000.

VSTUP VOLNÝ.

Konference Forum 2000

Nápad uspořádat konferenci Forum 2000 se zrodil v roce 1997, když bývalý český prezident Václav Havel, laureát Nobelovy ceny Elie Wiesel a filantrop Yohei Sasakawa pozvali do Prahy světové osobnosti, aby společně diskutovali o výzvách, kterým lidstvo čelí na prahu nového tisíciletí. Od té doby se Forum 2000 rozvinulo v úspěšnou a obecně známou tradici
konferencí, v rámci kterých významní hosté přibližují světovému společenství témata sahající od mezináboženského dialogu k lidským právům a národní bezpečnosti.Bývalá kanadská premiérká Kim Campbell prohlásila: „Nejlepší způsob jak převést filosofii do akce je dát dohromady filosofy a vysoké činitele takovým způsobem, jakým to udělal prezident Havel na konferenci Forum 2000.“ Postupem času se Forum 2000 také stalo skutečnou
pražskou tradicí, která je pozorně sledována médii, politiky, intelektuály, ekonomickou elitou a zainteresovaným publikem. Mezi více než 700 osobnostmi, které se zúčastnily konferencí Forum 2000 byli Jeho Svatost dalajlama, Aun Schan Su Ťij, Bill a Hillary Clintonovi, Elie Wiesel, Madeleine Albright, Mary Robinson, rabín Michael Melchior, José
Ramos Horta, George Soros, Richard von Weizsäcker, Immanuel Wallerstein, Francis Fukuyama, Robert Cooper, Vartan Gregorian, princ Hassan bin Talál, Grigorij Javlinskij, Henry Kissinger, Zygmunt Bauman a Butrus Butrus-Ghálí.

PETR PLACÁK:
Petr Placák (syn mluvčího Charty 77 Bedřicha Placáka) patřil k nejmladší generaci antikomunistické opozice, na konci 80. let byl jedním z organizátorů protirežimních veřejných akcí. V letech 1982-1986 hrál na klarinet ve skupině The Plastic People of the Universe. Za soustavné šikany Státní bezpečnosti pracoval v dělnických povoláních, publikoval v samizdatu. V květnu 1988 stál u zrodu nezávislé iniciativy České děti a
sepsal její monarchistický manifest. Požadavek na obnovení monarchie v době „perestrojky“ náležitě šokoval tehdejší mocenské struktury i disidentské kruhy.Petr Placák byl přesvědčen, že komunistický režim se může zhroutit pouze pod vytrvalým tlakem veřejnosti. V červnu 1988 organizoval s přáteli letákovou akci proti bourání starého Žižkova. O dva měsíce později České děti spoluvyzvaly občany cyklostylovanými letáky k účasti na demonstraci k dvacátému výročí 21. srpna 1968, na niž pak přišlo několik tisíc lidí. Následovaly protesty v den výročí založení republiky 28. října 1988. V lednu 1989, když se pokusil uctít památku Jana Palacha a položit k pomníku sv. Václava květiny, byl Placák (už poněkolikáté)
zatčen. Z policejní cely se mu podařilo propašovat moták vyzývající k opakovanému protestu následující den. Na Václavském náměstí se tak demonstrovalo několik následujících dnů, přičemž většina pokojných shromáždění veřejnosti byla policií brutálně rozehnána. Dnes je přesvědčen, že tehdejší manifestace na Václavském náměstí a následné represe bezpečnostních složek znamenaly zásadní zlom v cestě české společnosti ke svobodě: mj. tím, že do značné míry ovlivnily nebo dokonce změnily mentalitu těch, kdo do té doby působili v tzv. šedé zóně. Z událostí známých později jako tzv. Palachův týden nakonec Petr Placák vyvázl s podmíněným trestem.Po roce 1989 Petr Placák vystudoval historii
na Filozofické fakultě UK, vydal několik knih, naposledy prózu Fízl, reflektující šikanu, kterou zažíval ze strany Státní bezpečnosti v 80. letech. Za knihu dostal cenu Magnesia Litera 2008. Publikuje v českých denících a řídí kulturně-společenský studentský list Babylon.

VLADIMÍR BAAR
Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc.
Narozen 25.5.1953 ve Štramberku, nyní žije s rodinou v podbeskydské obci Tichá. Je podruhé ženatý, má 3 syny. Geografii studoval v letech 1972-1977 na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde také získal tzv. malý doktorát RNDr. (1979). V letech 1977-85 pracoval ve Výzkumném ústavu rozvoje oblastí a měst v Ostravě, poté nastoupil jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Ostravě. Vědecký doktorát, v tehdejší podobě titulu kandidáta věd (CSc.) získal na Univerzitě Karlově v Praze v r. 1993 a o pět let později se habilitoval v oboru teorie politiky na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici (1997). V roce 2008 úspěšně ukončil inaugurační řízení na Fakultě humánních a přírodních věd Prešovské univerzity v oboru geografie. Jeho odborná specializace se zaměřila na geopolitické, geokulturní i geoekonomické procesy a regionálně především na postsovětský prostor a Oceánii. Jeho stěžejní dílo „Národy na prahu 21. století – emancipace nebo nacionalismus?“ se stalo povinnou literaturou nejen ve vysokoškolských oborech s humánně-geografickým, ale i politologickým či kulturně-antropologickým zaměřením. Je také autorem řady učebnic geografie pro základní a střední školy. Na Ostravské univerzitě vyprofiloval a úspěšně r. 2000 akreditoval interdisciplinární studijní obor „Politická a kulturní geografie“ jako základ ostravské geografické školy. S transformací Pedagogické fakulty na Ostravskou univerzitu r. 1991se angažoval jako člen univerzitního i fakultního Akademického senátu, v r. 2000 byl jmenován vedoucím katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Tuto funkci vykonává dosud, výjimkou bylo období let 2004-2007, kdy vykonával funkci rektora Ostravské univerzity.