Dopis zastupitelům města Ostravy ohledně Bauhausu, 26. 1. 2024

Komu: Zastupitelstvo města Ostravy

Věc: Bauhaus a návrh usnesení pro jednání zastupitelstva města Ostravy dne 31.1.2024

Vážené paní zastupitelky, vážení páni zastupitelé,

v posledních měsících mě velmi trápí, jakým způsobem se rozhodlo a komunikuje ukončení stávajících aktivit v Bauhausu. K situaci jsem se několikrát veřejně vyjádřila, sešla jsem se s panem primátorem Dohnalem, paní náměstkyní Baránkovou a paní náměstkyní Tichánkovou, napsala jsem k tématu také článek do Magazínu Patriot (viz příloha 1). 

Oceňuji, že vedení města v lednu 2024 avizovalo záměr vypsat na lokalitu kolem Bauhausu urbanistickou soutěž. V této souvislosti bych chtěla znovu vedení města i vás jako zastupitele požádat, abyste zachovali stávající aktivity v Bauhausu do doby, než budeme znát výsledek této urbanistické soutěže a konkrétní záměr budoucí podoby místa, kde dnes Bauhaus stojí.  

Vnímám jako zásadní chybu, že je bez podrobnější diskuse narychlo ukončována činnost evropsky kvalitního a významného prostoru. Město tak činí navzdory všem informacím, jež jsou k dispozici a jež níže předkládám formou příloh, a s argumenty, z nichž některé se bohužel nezakládají na pravdě a jiné jsou zavádějící. 

Konkrétně mám na mysli zejména argument ohledně údajné špatné statiky objektu Bauhausu, který byl diskutován i na říjnovém zastupitelstvu města a následně opakován v médiích. Bohužel tento argument je zavádějící, neboť Bauhaus je staticky bezpečný, což potvrzuje statický posudek, který si město nechalo vypracovat a jenž jsme si vyžádali dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (citace z posudku viz přílohu 3). 

Z posudku mimo jiné vyplývá, že není nutné Bauhaus urychleně zbořit, což ostatně na říjnovém zastupitelstvu potvrdil náměstek Riger, když řekl, že se s demolicí nemusí spěchat, že je to otázka cca dvou let. Statický posudek pouze doporučuje jako aktuálně nutné opravy skel a zdí v přízemí – Plato loni deklarovalo, že by tyto náklady bylo schopno uhradit v rámci svého rozpočtu. Přesto vedení města rozhodlo o ukončení činnosti v Bauhausu k 30. 6. 2024, což se veřejnost dozvěděla v diskusi na říjnovém zastupitelstvu. V prosinci 2023 pak rada města schválila 800 tisíc na vypracování projektu demolice Bauhausu. 

Rozhodnutí rady města z prosince 2023 o zadání vypracování projektu na demolici považuji za problematické ze dvou důvodů:

• Proč by mělo město financovat ze svého rozpočtu projekt demolice či samotnou demolici, když chce pozemek prodat? Ve chvíli, kdy argumentuje tím, že musí šetřit a kvůli tomu není ochotno dát 3 miliony korun do provozu funkčního komunitního místa, bude investovat miliony korun do jeho demolice? Proč není projekt demolice a její realizace přenechán novému majiteli pozemku, jako podmínka prodeje pozemku? 

• Město v lednu 2024 veřejně deklarovalo záměr vypsat urbanistickou soutěž na lokalitu u jatek a Bauhausu – viz veřejné oznámení MAPPA z 8. 1. 2024 (příloha č.4). Ve chvíli, kdy je zřejmé, že soutěž bude vypsána ke konci roku 2024 a výsledek znám až v roce 2025, proč nenechá město aktivity v Bauhausu do doby, než bude znám výsledek soutěže a také konkrétní záměr budoucí podoby lokality? 

Významu současných aktivit v Bauhausu a tématu urbanistické soutěže a jeho významu pro lokalitu se věnuji v přiloženém článku. Jsem velmi ráda, že se město rozhodlo tuto lukrativní oblast soutěžit, už jen z toho důvodu, že se na ní nachází stavba jatek, jež nyní postoupila na shortlist jedné z nejprestižnějších evropských architektonických cen Mies van der Rohe (odůvodnění viz příloha č. 5). Jde o mimořádný úspěch a ve chvíli, kdy máme v lokalitě takto významnou stavbu, měli bychom velmi pečlivě zvažovat, co budeme umisťovat v jejím okolí.  

Urbanistická soutěž je potřebná už jen proto, že se na veřejnost dostávají nejrůznější problematické vizualizace, například záměr napojení lokality na Fifejdy dvěma spirálovými mosty, zaslepení podchodu na Stodolní a podobně. Jeden mostek se spirálou má dokonce podle vizualizace zveřejněné nedávno v MS Deníku končit na pozemku přímo za jatky (viz příloha č. 6). Ovšem usazení mostku na veřejný prostor u jatek, která nyní získávají jednu architektonickou cenu za druhou, považuji za negativní krok, který může velmi významně ohrozit, či přímo poškodit, celkové vyznění architektury jatek a tento prostor vážně narušit. Nejen z tohoto důvodu je urbanistická soutěž nutností a jsem velmi vděčná za to, že se k ní město veřejně skrze MAPPA zavázalo. 

Bohužel ale přesto na veřejnost „prosakují“ z úst některých politiků různé informace a spekulace o tom, že urbanistická soutěž nakonec nebude realizována, případně že bude objekt Bauhausu v dohledné době prodán napřímo, dokonce že by měl být pronajat někomu jinému než PLATO. Na říjnovém zastupitelstvu také od jednoho z členů současné koalice zaznělo, že „potom asi s přispěním covidu nebo zvýšeného vlivu poměrně úzké skupiny lidí, která čítá nižší desítky osob, došlo k tomu, že PLATO se nepřestěhovalo pouze do budovy jatek, je jakýsi nešvar“. Chtěla bych připomenout, že rozhodnutí ponechat Platu jatka i Bauhaus do doby, než bude známo, co v dané lokalitě chceme, a Bauhaus bude muset být zbořen, podpořila většina stran současné městské koalice v minulém volebním období právě proto, že jde o systémový a pro město i jeho komunity prospěšný krok. 

Z těchto důvodů si myslím, že by vedení města mělo vydat směrem k zastupitelstvu i veřejnosti jasné stanovisko, ve kterém sdělí konkrétní záměry a časový harmonogram, jak se v lokalitě bude postupovat, a také uvede, proč změnilo svůj postoj a narychlo ruší oceňované aktivity v Bauhausu, když nemáme konkrétní záměr pro území, objekt je bezpečný a aktuálně obsahově naplňuje potřeby definované ve strategickém plánu města ohledně nedostatku komunitních míst. Hojně navštěvované a institucemi i školami poptávané aktivity tam mohou pokračovat do doby, než bude znám přesný záměr pro lokalitu a daný pozemek.

Pro mladé lidi je každý rok studia zásadní a formativní, proto bychom demolici Bauhausu (která je do budoucna samozřejmě žádaným zásahem v území) měli uvážlivě načasovat tak, abychom co nejdéle udrželi benefity obsahu, převažující nad negativy formy (vzhledu objektu). 

Naopak záměr zrušit současné aktivity v Bauhausu k červnu letošního roku, dle mého názoru od počátku pozdě a nedostatečně veřejně komunikovaný, nepomůže v budování důvěry u mladých kreativců, které nutně potřebujeme v Ostravě udržet. Zrušením současných aktivit v Bauhausu ve chvíli, kdy to ještě není nutné, jim zbytečně bereme zásadní místo, které využívají a je pro ně aktuálně nenahraditelné, o čemž svědčí i počet zapojených organizací a vysoká návštěvnost. Bauhaus využívají mladí lidé kromě navštěvování či pořádání akcí také pro trávení volného času, návštěvu tamní knihovny či jako prostor pro natáčení a tvorbu svých osobních projektů. 

Dalším argumentem, jenž je v souvislosti s aktivitami v Bauhausu často používán a byl vyřčen i na říjnovém zastupitelstvu, je paradoxně takzvaný nízký zájem a nízká návštěvnost Bauhausu pro, cituji, „nižší desítky lidí“. Toto tvrzení se ale nezakládá na pravdě – návštěvnost Bauhausu byla v roce 2023 17 000 lidí a Bauhaus v roce 2023 využívalo pro své aktivity na 50 organizací, včetně ostravských středních a vysokých škol (viz příloha č.7). 

Chtěla bych opakovaně vedení města i zastupitele v této souvislosti upozornit na fakt, že Ostravě fatálně chybí komunitní místa, což vychází i z analýzy ke Strategickému plánu města Ostravy, kterou si město loni nechalo vypracovat. Stejně tak čelíme úbytku mladých vzdělaných lidí. Přesto má nyní město v úmyslu zrušit bez větší diskuse a s nepravdivými či zavádějícími argumenty jedno z mála komunitních míst, které tu máme? Toto považuji za nesystémový krok a je mi upřímně velmi lito, že město nedoceňuje, jak zásadní současné aktivity v Bauhausu pro Ostravu jsou. To, co se podařilo v Bauhausu paralelně vedle jatek v posledních dvou letech vybudovat, je komunitní místo evropského střihu, jaká vidíme v západních evropských městech, konkrétně třeba v Berlíně, kde cíleně vedení města pracuje s revitalizacemi brownfieldů včetně nevzhledných prázdných budov právě pomocí současného umění a podpory komunitních aktivit. Jako zásadní toto místo vnímají odborníci z ČR i zahraničí (pro Vaši představu jmenovitě i s funkcemi uvádím některé z nich v příloze číslo 2). 

O tom, že jsou tyto aktivity aktuálně nenahraditelné i pro ostravskou scénu, mimo jiné svědčí i vyjádření děkana Fakulty umění Ostravské univerzity i zástupců gymnázia Hladnov, které přikládám v příloze číslo 8.

Ráda bych na tomto místě rozporovala i další dvě tvrzení, která se v této souvislosti objevují:

• Zástupci města v diskusích argumentují tím, že město musí šetřit a nemůže do Bauhausu dát cca 3 miliony korun na roční provoz. Toto je ale v přímém rozporu s konkrétními kroky města, kdy například v roce 2023 schválilo navíc k běžným dotacím další desítky milionů korun sportovním aktivitám v mimořádných dotacích. Vizuální umění je na rozdíl od divadla či hudby stále významně podfinancované, přitom náklad 3 miliony korun vzhledem k potřebnosti a významu aktivit v Bauhausu je opravdu minimální, systémově a hospodárně vynaloženou částkou.

• Rovněž je nutné rozporovat úvahu vedení města z říjnového zastupitelstva, že aktivity Bauhausu lze během letošního roku přesunout do Ostravice-Textilie nebo na jiné místo. Současné aktivity v Bauhausu jsou unikátní tím, že lidé z městské galerie Plato (kteří dnes sídlí ve vedlejších jatkách) v něm vytvářejí prostor pro nezřizovanou scénu i jednotlivé zájemce, pomáhají mladým lidem a nově vznikajícím spolkům či iniciativám s přípravou aktivit, předávají jim know-how, zapůjčují techniku. Tuto aktivitu, jež je těsně navázána na zkušený personál Plato, nelze přesunout jinam bez ztráty napojení na Plato, které nyní sídlí ve vedlejší budově jatek. Pokud aktivity z Bauhausu přesuneme z dostupné vzdálenosti Plata někam jinam, nebude tým Plato schopen tyto aktivity dělat bez navýšení personálních kapacit. Bauhaus aktuálně funguje jako jedinečné nízkoprahové komunitní místo s velmi nízkými náklady na personál právě díky propojení s týmem Plato. Najít do budoucna prostor a tým, který by toto uměl vybudovat a nahradit, nebude záležitost měsíců. 

Mám potřebu apelovat na Vás, zastupitele města Ostravy, abychom všichni napřeli maximální energii k tomu, aby lokalita prošla urbanistickou soutěží a aktivity Bauhausu byly na místě zachovány do doby, než budeme znát konkrétní náplň místa po Bauhausu. 

Zároveň bych chtěla Vás jako zastupitele požádat, abyste apelovali na vedení města Ostravy v tom smyslu, že bychom neměli z městských peněz platit projekt demolice ani demolici samotnou. Ušetřené finance lze smysluplně vložit do aktivit Bauhausu do doby, než bude pozemek prodán. 

Prosím, mějme na mysli, že nyní máme v lokalitě významnou architektonickou dominantu, která sbírá jedno prestižní ocenění za druhým, a musíme se snažit vyhnout nerozvážným, jatkům a okolí neprospívajícím zásahům. Pokud bude Bauhaus prázdný, stane se území velmi rychle problematickou a nebezpečnou lokalitou. Pokud bude zbourán bez toho, aby zde byl již konkrétní a schválený projekt nové stavby, vznikne  kolem jatek periferní, nekvalitní prostor, jenž bude degradovat jejich hodnotu i vyznění. To je velká hrozba.  

Než se zrealizuje urbanistická soutěž a než se následně najde kupec na území po Bauhausu – a ten než získá stavební povolení –, uplyne několik let. Do té doby zde můžeme mít funkční místo za minimální prostředky – Plato Bauhaus je opravdu jedinečným komunitním místem za minimum financí v porovnání s podobnými místy podobného rozsahu a dopadu ve světě. Pokud Bauhaus zboříme a místo něj zůstane v příslušné lokalitě několik let prázdné místo, nebude mít město z této situace několik let žádný přínos. Jednorázovou investicí do oprav skel a systémovou podporou komunitního místa v řádu jednotek milionů ročně naopak město získá značné benefity za minimální náklady.

Pokud  chceme lokalitu rozvíjet systémově, pak je dle mého názoru logické hovořit i o tom, aby aktuální aktivity v Bauhausu byly součástí  strategie, jak území co nejlépe rozvíjet a i v krátkém horizontu několika let z něj nedělat nemísto – periferní lokalitu. Jakmile budeme mít vizi a konkrétní projekt, pak Bauhaus můžeme zbořit a ihned jej nahradit například novostavbou. 

Na závěr bych chtěla předložit k hlasování tento návrh a poprosit Vás jako zastupitele, abyste jej podpořili:

Zachovejme současné aktivity v Bauhausu do doby, než bude znám výsledek městem avizované urbanistické soutěže na dané území (urbanistická soutěž avizovaná MAPPOU dne 8. 1. 2024 na lokalitu CINGRŮV SAD A BAUHAUS) a následně konkrétní plán pro místo, na němž stojí Bauhaus.   

Budu ráda  za diskusi k tématu, Vaši případnou podporu či reakci, 

srdečně Ilona Rozehnalová, předsedkyně spolku Fiducia, Ostrava

V Ostravě dne 26. 1. 2024

PŘÍLOHY:

1. Článek Ilony Rozehnalové pro Magazín Patriot na téma Bauhaus
2. Evropští umělci a instituce podporující a oceňující aktivity v Bauhausu
3. Závěr statického posudku, který si nechalo vypracovat město Ostrava
4. Vyjádření Mappa na sociální síti FB ohledně přípravy urbanistické soutěže
5. Odůvodnění postupu jatek na shortlist Mies van der Rohe
6. Vizualizace mostků za jatky v MS Deníku
7. Návštěvnost Bauhausu – informace galerie Plato
8. Proč potřebují Bauhaus Fakulta umění OU a gymnázium Hladnov – vyjádření

PŘÍLOHA ČÍSLO 1

ČLÁNEK PRO MAGAZÍN PATRIOT 

Bauhaus jako symbol proměny nemísta v město

Ilona Rozehnalová

https://www.patriotmagazin.cz/duvernosti-ilony-rozehnalove-bauhaus-jako-symbol-promeny-nemista-v-mesto

Když jsem před třemi týdny poslouchala diskusi na městském zastupitelstvu o budoucnosti Bauhausu, prožívala jsem rozporuplné pocity. Bauhaus byl pro nás před 20 lety symbolem neuváženého přemýšlení o městě, arogantním gestem developera, který do historického jádra za souhlasu tehdejších politiků postavil nevzhledný hypermarket a zároveň nechal zchátrat kulturní památku – městská jatka. Dnes je pro mě Bauhaus paradoxně symbolem transformace nemísta v zásadní městský prostor, unikátním komunitním centrem evropského střihu, a spolu s opravenými jatky, jež získávají jednu architektonickou cenu za druhou, i příkladem, jak nakládat s městem, konkrétním místem i jeho potenciálem. Architektonická soutěž, systémové úvahy o širším okolí a snaha proměnit tuto část zpátky v živé město, to jsou věci, jež pro mě dnes symbolizují Bauhaus, jatka a jejich okolí.  

V diskusi na říjnovém zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že aktivity v Bauhausu budou ukončeny k 30. červnu 2024 s tím, že se chystá demolice objektu. Z diskuse ale vyplynulo, že město nemá žádný konkrétní záměr s danou lokalitou. Rozhodnutí ukončit činnost funkčního komunitního místa evropského střihu přineslo zásadní otázky. Když vystěhujeme Plato z Bauhausu, co tam bude? Bude roky prázdný? Kam půjdou v červnu mladí, studenti, lidé ze sociálních služeb, umělecké školy se svými výstavními projekty a umělecké komunity, které toto místo vzaly za své, když Ostravě dle analýz fatálně chybí komunitní centra? Když se Bauhaus zboří, co tam bude? Proluka? Parkoviště? Jak dlouho? Na tyto otázky zatím neznáme odpověď. Další, o dost důležitější otázkou, na kterou bychom ale odpověď měli znát dříve, než začneme přemýšlet o budoucnosti nejen Bauhausu, ale celého území, je, zda město půjde cestou urbanistické soutěže. Hovoříme totiž o zásadní lokalitě v centru města – bude město se zapojením veřejnosti přemýšlet, jak se má rozvíjet? Pokud by zvolilo tuto cestu, tedy příkladnou a takovou, jakou volí dobře se rozvíjející města, pak to zabere nějaký čas. Do té doby se může Bauhaus využívat, dokonce může být právě místem, kde se město s veřejností o těchto otázkách může bavit.

Jedním z hlavních argumentů, kterým město hájí ukončení komunitních aktivit v Bauhausu v červnu 2024, je údajný nedobrý stav objektu, což zaznělo na zastupitelstvu a následně i v médiích. Jak ale vyplývá ze statického posudku, který si město nechalo udělat, objekt je staticky bezpečný – stačilo by vyřešit skleněné výplně, kterým hrozí praskání (šlo by o opravu v řádu stovek tisíc).  Na zastupitelstvu zazněl opakovaně i názor, že aktivity Bauhausu jsou pro „nižší desítky“ lidí a nemá smysl do nich investovat (roční provozní náklady jsou odhadovány mezi 2-5miliony korun). Jde o zásadní nepochopení toho, co dnes Bauhaus Ostravě přináší a kdo jej využívá – roční návštěvnost nyní činí kolem 17 tisíc lidí a Bauhaus využívá okolo 50 organizací, jak ostravských, tak celostátních. Lidé mimo Ostravu jej vnímají jako „malý Berlín“, protože právě v Berlíně vidíme obdobnou systémovou podporu uměleckých a komunitních aktivit v souvislosti s oživováním zaniklých míst ( politici komunitám v Berlíně poskytli třeba bývalé medvědárium, vodní nádrž, ruiny kostela, samozřejmostí jsou i nefunkční továrny). PLATO Bauhaus v tomto kontextu odpovídá strategiím neustále rostoucích měst, je na české poměry výjimečné, což oceňují právě ti, kdo do Ostravy přijíždějí z jiných měst a zemí. Zrušit Bauhaus ve chvíli, kdy se neví, co dál s územím, je proto podle mě zásadní chybou. Oproti tomu nutné opravy tak, aby byla zajištěna bezpečnost a provoz funkčního komunitního místa do doby, než bude jasně formulovaná vize či vysoutěžená urbanistická studie, jsou pro město vzhledem k přínosu opravdu minimálním a smysluplným nákladem.

PŘÍLOHA ČÍSLO 2

Evropské osobnosti a instituce, oceňující současné aktivity v Bauhausu: 

Alexandra Kusá, generální ředitelka Slovenské národní galerie

Alicja Knast, generální ředitelka České národní galerie

Eva Koťátková, česká umělkyně, která letos reprezentuje Českou republiku na nejprestižnější přehlídce umění na světě – Benátském bienále umění. Žije a pracuje v Praze.

Łukasz Gorczyca, polský historik, kritik umění a kurátor výstav. Je spoluzakladatel polské galerie Raster, která reprezentuje polské a zahraniční umělce na významých světových výstavách a přehlídkách umění. Žije a pracuje ve Varšavě.

Gabi Scardi, významná italská historička umění, kritička, kurátorka, editorka a autorka textů. Zabývá se antropologií architektury, kulturou ve veřejném prostoru, designem. Žije a pracuje v Miláně.

Jakob Racek, kurátor a kulturní manažer několika německých galerií a institucí jako například Státní kunsthale Baden-Baden a Nadace Robert Bosch. Pracoval také jako programový ředitel pro Střední a Východní Evropu v Goethe-Institutu v Praze.

Charlotta Kotík, česko-americká kurátorka, pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1970 emigrovala do Spojených států amerických, kde pracovala jako ředitelka moderního a současného umění v Brooklynském muzeu.

Pierre Bal Blanc, francouzský umělecký kritik a kurátor, žijící v Paříži a Aténách, bývalý ředitel Centra současného umění v Brétigny-sur-Orge.

Nadja Argyropoulou je nezávislá kurátorka a autorka textů o umění, vystudovala historii a archeologii a dějiny a teorii umění. Spolupracuje s uměleckými institucemi v Řecku i v zahraničí (Athens Biennale, Benaki Museum, Chalet Society, Palais de Tokyo, DESTE Foundation, NEON, Onassis Foundation a další).

Ruth Noack, kurátorka documenta 12 (s Rogerem Bürglem)

Kamila Bondar ředitelka ING Polish Art Foundation

Charles Esche, ředitel Van Abbe Museum v Eudhovenu, Holandsko, 

Valentinas Klimašauskas, kurátor lotyšské prezentace na letošním Benátském bienále

PŘÍLOHA ČÍSLO 3

Závěr statického posudku, který si nechalo vypracovat město Ostrava

PŘÍLOHA ČÍSLO 4

Vyjádření Mappa na sociální síti FB ohledně přípravy urbanistické soutěže

PŘÍLOHA ČÍSLO 5

Odůvodnění postupu jatek na shortlist Mies van der Rohe

PŘÍLOHA ČÍSLO 6

Vizualizace mostků za jatky v MS Deníku

PŘÍLOHA ČÍSLO 7

Návštěvnost Bauhausu a spolupracující instituce– informace galerie Plato

PLATO Ostrava – status na sociální síti fb 18.10.2023

  · 

■ PLATO BAUHAUS KONČÍ K 30/6/2024 ■

S lítostí oznamujeme, že v PLATO Bauhausu ukončíme všechny aktivity ke konci června 2024. Od roku 2018 víme, že mimořádná příležitost působit v bývalém hobbymarketu jednou skončí. A náš čas se naplnil.

Bez nadsázky můžeme říci, že tento prostor nám přirostl k srdci hodně pevně, resp. s ním spíše srostl. Snad se nám prostřednictvím Bauhausu dařilo ukázat, že kvalita instituce se nutně neodvozuje od architektonických kvalit jejího sídla.

Galerii v konvertovaných historických památkách nebo novostavbách má každé větší evropské město. Dlouhodobou možnost experimentovat ve výjimečných prostorách poskytují pouze města odvážná. Děkujeme za tu možnost.

Jsme v naprostém souladu s vlastníkem objektu, městem Ostrava, že tento typ stavby nepatří do centra města a ani kvůli stavu objektu do něj nemá smysl dále investovat. Momentálně město Ostrava připravuje demolici objektu. Jakmile budeme mít informace o dalším rozvoji území, budeme je sdílet.

Od září 2022 do září 2023, kdy jsme PLATO Bauhaus nabídli našim partnerům, platformám, institucím a jednotlivcům, především mladým lidem, navštívilo tento prostor 16 718 návštěvníků. 

Jednoznačně se potvrdilo, že Ostravě chybí v centru finančně dostupné prostory. Partneři, jejichž výčet uvádíme níže, potřebují ke své činnosti pouze teplo, světlo, prostor a základní vybavení jako židle, obrazovka a prodlužovačka. Program si zajistí sami a přivedou si s sebou i své publikum. Tuto zkušenost jsme předali jak odboru kultury, radě města, tak Komisi kultury.

PARTNEŘI Z OSTRAVY A REGIONU

Antikvariát a klub Fiducia

Ateliér pro děti a mládež při Národním divadle moravskoslezském

Bears of Ostrava* 

Bludný kámen

Divadlo loutek Ostrava

Fakulta umění Ostravské univerzity* 

Festival Hudební současnost Ostrava* 

Festival Ostrava Kamera Oko* 

Fridays For Future*

Gendertlachy*

Gin&Platonic*

Gymnázium Hladnov 

Janáčkova filharmonie Ostrava* 

Jeden svět Ostrava* 

Jednou z.s. 

Knihovna města Ostravy

Magistrát města Ostravy*

MAPPA – městský atelier prostorového plánování a architektury

Mental Café* 

Nadační fond Křídlení

Organizace pro pomoc uprchlíkům, Ostrava*

Ostravské centrum nové hudby*

Ostravský PRAJD*

Pro Jantar, s.r.o.*

Renarkon*

Setkání paliativních zdravotníků a pečovatelů nad autorskou poezií

Střední umělecká škola Ostrava*

Střední škola uměleckých řemesel, Ostrava-Zábřeh – studenti*ky 

Vzájemné soužití o.p.s.*

Wichterlovo gymnázium

Workshopy umělců a umělkyň: Jan Bogy Lörincz a Michaela Davidová

CELOSTÁTNÍ PARTNEŘI

Dnipro Center for Contemporary Culture (UKR)

Fakulta architektury ČVUT v Praze

Festival Mezipatra* (Praha, Brno)

ICOM Prague 2022

Konference Gestalt terapie (psychoterapie)

My Street Films, z.s. (Praha)

Nadační fond Via Clarita* (Praha)

Národní filmový archiv (Praha)

Nová síť, český kulturní network (Praha)

Open Studios Art Hub* (Brno)

Platforma pro sociální bydlení, z.s. (Praha)

Platforma pro včasnou péči z.s. (Praha)

Rozkoš bez rizika & Česká společnost AIDS pomoc

Společnost Jindřicha Chalupeckého, z.s.* (Praha)

Televizní institut s.r.o. (Brno) + Netflix ČR

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

* pravidelná spolupráce s pravidelnou frekvencí (týden/měsíc/rok)

PŘÍLOHA ČÍSLO 8

Proč potřebují Bauhaus Fakulta umění OU a gymnázium Hladnov – vyjádření

Michal Kalhous, t.č. děkan FU OU: 

Ostrava se stala metropolí kvůli realizované velkorysé ambici, ve které dále pokračuje. Od základů s ohledem na tradici se zde živě a dynamicky mění charakter města. V této změně hraje Plato Ostrava nemalou roli. Zvláště nyní, svým působením ve dvou budovách se Plato Ostrava stalo široce spektrální platformou a inspirativním konceptem, který pomáhá měnit obraz města.

Celý prostor Plato Ostrava a s ním spojené aktivity vytvářejí formotvorné pole, jehož pozitivní dopad se projeví vždy se zpožděním a proto je k velkorysosti vize potřebná i trocha trpělivosti. Jako učitel a dočasný reprezentant umělecké vzdělávací instituce mohu vidět pozitivní dopad zdvojení budov Plato Ostrava okamžitě, je jak v možnosti studentů sledovat kontaktně aktuální umělecký diskurz v budově jatek, tak v možnosti se podílet na tvorbě ambiciózního lokálního diskurzu v budově Bauhausu. Tuto unikátní možnost propojení mohou využít všichni naši studenti a také tak činí.

Doufám, že se podaří takovouto výlučnou situaci zachovat i na dále.

Gymnázium Hladnov s Galerií Plato dlouhodobě spolupracuje na různých úrovních přes edukační programy, které navštěvujeme se žáky, po možnost zvyšování odborné přípravy učitelů prostřednictvím Letní školy nebo účasti na podnětných přednáškách zabývajících se aktuálním děním ve společenském a kulturním životě. Jsem ráda, že se na akcích Plata setkávám i s našimi studenty, kterým tato instituce poskytuje prostor pro rozvoj i zázemí.

Protože naše škola nedisponuje aulou, v loňském roce jsme s vděčností několikrát využili i prostor tzv. Stage v Bauhauzu, kam se vejdeme s velkým publikem. Toto důstojné prostředí jsme použili pro projektový den na téma migrace a změny. Svou účastí nás poctili odborníci z řad novinářů i univerzitních expertů a atraktivní prostředí bývalého hobbymarketu přispělo k jejich ochotě přicestovat za námi i ze vzdálenějších měst. Jsme rádi, že můžeme s tímto prostorem počítat pro naše akce typu charitativní aukce afrických děl v rámci našeho školního rozvojového projektu na podporu vzdělávání v Tanzánii.

Na možnosti, které v rámci galerie Plato nabízí prostor Bauhaus, jsme si zvykli a budeme je jen s velkými obtížemi nahrazovat, pokud vůbec.

Irena Eibenová
tel. 607 005 646