Fotoreport: Genius loci sadu Milady Horákové a naučná cedulka

V sobotu 12. června se uskutečnila další Ostravská muzejní noc, při které již tradičně pořádá Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu komentovanou prohlídku některou částí Ostravy. Tentokrát padla volba na sad Milady Horákové, jeden z nejzajímavějších parkových prostorů města, kde se kloubí odpočinek s historií a uměním. Do 60. let 20. století zde totiž fungoval městský hřbitov (v zadní části i židovský, který vydržel až do 80. let) s řadou významných pomníků a náhrobků a také s budovou unikátního kubistického krematoria podle návrhu arch. Vlastislava Hofmana. To bylo bohužel barbarsky zbořeno koncem 70. let. Za druhé světové války zde byla zpopelněna řada obětí nacismu, po válce zde zase spočinuly v hromadných hrobech oběti násilného odsunu německého obyvatelstva. Na sadový prostor bylo místo proměněno na přelomu 70. a 80. let a od té doby sem začala přibývat tu a tam umělecká díla. Nejvydatnější dávku přinesl roku 1994, kdy zde zakotvily výsledky z Mezinárodního sympozia prostorových forem, které se konalo v Ostravě v letech 1967, 1969 a po „normalizační“ odmlce, jež vedla ke zničení řady děl, znovu v roce 1993. Všechny historické aspekty sadu a veškerá jeho umělecká výzdobu v čele se sympozijními plastikami byly při procházce připomenuty nejen výkladem, ale pro dokreslení poetiky místa rovněž četnými básnickými ukázkami. Četlo se z např. z Arthura Rimbauda, Egona Bondyho, Jiřího Koláře, Georga Trakla, Filippa Marinettiho či Jacquesa Préverta, ale řada došla i na symbolických sedm (vlastně osm) židovských anekdot. V některých případech jako by byly texty napsány pro konkrétní místo…  Ačkoli nebylo nejtepleji a déšť během dne promáčel trávu, což někteří účastníci odnesli promočenými botami, během procházky nakonec nepršelo a rovněž účast byla hojná. Zdařilou akci jsme zakončili pověšením cedulky s krátkým textem o sadu v sousedství Domu kultury města Ostravy. Procházku vedli Jakub Ivánek a Pavel Hruška.