Guerilla gardening okrašlovacího spolku v MS Deníku

Tento týden vyšel v Moravskoslezském deníku o fenoménu guerilla gardening v Ostravě a o našich okrašlovacích akcích na Mlýnské ulici. Bylinky, které jsme vysadili na Mlýnské, zatím nikdo nevytrhal, akorát si o víkendu někdo natrhal mátu, ale udělal to civilizovaně, zkušeným zástřihem:-)

Článek v MS Deníku:

 

Partyzánské zahradničení. Jak ho vnímají ostravští radní? Zdroj: MS Deník, 18.4.2014

Guerilla gardening v překladu partyzánské zahradničení je již po dlouhou dobu celosvětový trend, ke kterému se ale řada měst a obvodů staví odlišným způsobem. Zástupci ostravských městských obvodů se přiklání spíše k první variantě. Někde iniciativu zkrášlování veřejných prostor spíše oceňují, jinde jsou rostlinky na městském pozemku radnici trnem v oku. Nemáte svou vlastní zahrádku a zároveň vám vadí nevábně vyhlížející prostory v okolí vašeho bydliště, pracoviště nebo oblíbeného relaxačního místa? Zbystřete.

O co přesně se jedná?

Třeba právě vás upoutá aktuální fenomén zvaný guerilla gardening. Toto spojení bylo poprvé použito začátkem osmdesátých let minulého století v Americe, kde skupina nadšenců ve volném čase proměnila řadu opuštěných městských pozemků v botanické zahrady. Partyzánské zahradničení, jak zní doslovný překlad, se v současné době stává stále populárnější i v našich luzích a hájích, tedy i v Ostravě. O co přesně se tedy jedná?

Lidem se jednoduše nechce čekat celou věčnost, až se do výsadby pustí správce pozemku, tedy většinou město, a proto se rozhodnou obhospodařit část půdy z vlastní iniciativy. Pohledem na vyšlechtěnou zahrádku poté denně zlepšují náladu nejen sobě, ale i kolemjdoucím spoluobčanům.Ve stručnosti jde o zkrášlování veřejných prostor na vlastní náklady vysazováním rostlin všeho druhu. Ptáte se, proč by někdo dobrovolně financoval výsadbu zeleně na cizím pozemku?

Deník zjišťoval, ve kterých částech Ostravy můžeme vidět podobné soukromé záhonky na veřejném prostranství a jak se vlastně ke guerilla gardeningu staví radnice nebo samotní občané. Přináší s sebou tato specifická forma zahradničení i nějaká rizika, a jaké postihy mohou partyzánským zahradníkům případně hrozit?

Guerilla gardening v Ostravě

Aktuálně nejnovější soukromý záhonek na veřejném prostoru můžeme obdivovat před antikvariátem Fiducia v Mlýnské ulici.

„Vadil nám škaredě vypadající pás hlíny, proto jsme se rozhodli jednat sami. Nekvalitní půdu bylo potřeba na vlastní náklady nejprve porýt a nakoupit kvalitní hlínu. Zasadili jsme rozmarýn a mátu, no a dnes už se denně kocháme pohledem na krásnou a navíc voňavou zahrádku,“ řekla majitelka antikvariátu Ilona Rozehnalová. Jak Deník zjistil, zeleň před obchodem není v této oblasti zdaleka jediná její aktivita.

Právě z iniciativy antikvářky Rozehnalové byl před rokem v březnu založen Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, jehož členové se ve svém volném čase podílí na rekultivaci ostravských exteriérů. Začátkem dubna například vyčistili od sprejů zeď mlýna v Mlýnské ulici. Následně také odplevelili přilehlou zahrádku, kde poté vysadili obilí.

„O povolení většinou nežádáme, ale třeba zrovna v případě rekultivace mlýna jsme celou věc projednali se zástupci radnice, kteří s námi jednali velmi vstřícně a naší zahrádce přizpůsobili i plány nedávné rekonstrukce,“ řekla Rozehnalová.

Co na to zákon?

Bez ohledu na dobrý úmysl je obhospodařování veřejných prostor činností protiprávní. Partyzánský zahradník svou činností ve své podstatě jedná v rozporu hned s několika právními předpisy. V našich podmínkách jde zejména o neoprávněný zásah do vlastnického práva a o přestupek proti majetku, za které je možné udělit pokutu až 15 tisíc korun nebo uložit pachateli přestupku povinnost nahradit vzniklou škodu.

Přečtěte si také: Guerilla gardening – partyzánští zahradníci – sadili kytky, aby pobavili

Jaké stanovisko konkrétně ohledně situace v Mlýnské ulici zastává radnice centrálního obvodu? „V současné době zahajujeme přejímací řízení stavby v ulici Mlýnské, a proto se zatím může jevit její vzhled jako neutěšený. V nově vytvořených pásech podél chodníků předpokládáme položení travních koberců a výsadbu růží. O případném zakomponování vysázených bylinek budeme s Okrašlovacím spolkem jednat,“ uvedl místostarosta Dalibor Mouka.

Co všechno tedy musíte zohlednit, pokud si chcete vysadit zahrádku na vlastní pěst bez svolení majitele pozemku?

V první řadě je třeba rozhodnout, zda chcete pěstovat spíše okrasnou zeleň, nebo jste dostatečně odvážní na to, vysadit si před domem třeba hrášek nebo rajčata. To v sobě totiž skrývá mnohonásobně vyšší riziko, že se kolemjdoucím obdivovatelům zalíbí natolik, až ho pojmou za své vlastní. Před nakoupením potřebného materiálu Deník doporučuje celou věc konzultovat se zástupci radnice příslušného obvodu. „Obecně lze říct, že žádosti lidí, kteří mají zájem si u domu na pozemku obvodu zřídit zahrádku nebo určitou odpočinkovou plochu, řešíme individuálně. Pokud toto nebrání údržbě, kterou zajišťují naše technické služby, pak s tím nemáme problém,“ uvedla mluvčí radnice Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.

Zelenina ne

Podobně se k partyzánskému zahradničení staví i radní v Porubě: „Městský obvod Poruba je k takovýmto akcím vstřícný. Lidé, kteří chtějí na pozemku svěřeném našemu obvodu vysadit květiny, by o tom měli informovat úřad. Pokud dojde k dohodě, je informován správce zeleně, aby se při kosení těmto zahrádkám vyhnul,“ řekl mluvčí porubské radnice Martin Otipka. Zároveň ale kritizoval vysazování zeleniny namísto květin nebo keřů.

„K pěstování zeleniny před domy se ale už tak pozitivně nestavíme, jsme přesvědčeni, že to do městského prostředí nepatří a veřejný prostor to rozhodně nekultivuje,“ dodal Otipka.

Obecně lze říci, že zástupci ostravských městských obvodů vnímají guerilla gardening spíše pozitivně. Jestli tedy vaše zeleň nebude výrazným způsobem omezovat údržbu veřejných prostor nebo pokud se nerozhodnete vysadit nepůvodní nebo invazivní druhy, s největší pravděpodobností vám žádný postih nehrozí.

Nikdo už ale nezaručí, že vámi vypěstované skvosty nebudou trnem v oku jinému potenciálnímu zájemci či nepřejícímu kolemjdoucímu.

Autor textu: Radek Mazal

Anketa:

Zaregistrovali jste ve svém okolí guerilla gardening, tedy dobrovolné vysazování rostlin na veřejném prostranství?

Eva Kotíková, 64 let, Ostrava:

Tady jsem nic takového nezaregistrovala, ale v televizi jsem viděla reportáž, že v Praze je guerilla gardening hodně populární.

Jaroslava Kosourová, 45 let, Ludgeřovice:

V okolí jsem si ničeho nevšimla, ale soukromou výsadbu rostlin na veřejném prostranství bych uvítala. Vypadá to dobře.

Miroslav Kantor, 18 let, Stará Ves n. O.:

S takzvanou partyzánskou výsadbou jsem se nesetkal. Bydlím na vesnici, kde si každý svůj pozemek udržuje. A ten veřejný vypadá taky dobře.

Lucie Guňková, 21 let, Ostrava:

Všimla jsem si guerilla gardeningu v Porubě. Rostliny se tam objevily přibližně před měsícem.

Ptali se Lucie Vláčilová, Radek Mazal