Ilona Rozehnalová | Černá kostka nebo bludný kruh? – archiv bulletinu 2/2015

Spor kolem novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny přezdívané Černá kostka se stal od roku 2004, kdy vypukl, neuralgickým bodem a také jakousi podprahovou „vizitkou“ Ostravy, která za poslední čtvrt století byla schopna realizovat pouze minimum staveb na základě architektonických soutěží – dají se spočítat doslova na prstech jedné ruky. Je třeba si přiznat, že v Ostravě se po sametové revoluci soutěžím nedaří a nejsou v posledních letech vypisovány ani na zásadní veřejné stavby – regulérní architektonická soutěž nebyla vypsána například na městský stadion ve Vítkovicích, rekonstrukci hlavního nádraží, ale ani na avizovanou dostavbu Domu umění (tzv. Bílý stín). Černá kostka se stala typickým příkladem, jak složité je v Ostravě prosazovat tak základní věci, jako jsou transparentní architektonické soutěže. Smutný je také fakt, že je řada lidí ochotna akceptovat výstavbu nové knihovny v Dolní oblasti Vítkovic bez architektonické soutěže s argumentem „lepší něco než nic“. Nedostatek financí, předražený projekt Černé kostky, časová tíseň – to všechno jsou zavádějící či nepravdivé argumenty, které opakovaně zaznívaly v letech 2004, 2009 a 2015, kdy v jakýchsi vlnách eskalovaly debaty o tom, jakou podobu by měla tato významná krajská instituce mít. Černá kostka se za ty roky, co o ni svádí zápas občané s krajem, stala symbolem a v rámci České republiky i unikátním příkladem dlouhodobého, a jak jsme v posledních měsících viděli, i neutuchajícího tlaku laické veřejnosti na to, aby kraj realizoval stavbu vysoutěženou v řádné architektonické soutěži. V nedávné anketě Mladé fronty Dnes získala Černá kostka přes 80 procent hlasů občanů1 , a ukázalo se tak, že pro laickou veřejnost stále zůstává Černá kostka zásadním tématem. Jak to celé začalo aneb Dějství první — rok 2004 Moravskoslezská vědecká knihovna sídlí v provizoriu již od roku 1951. V současné době jsou její depozitáře, ale i návštěvnická část v tristním stavu a neodpovídají standardům ani v rámci České republiky. Vlastní budovy vysoutěžené v architektonické soutěži mají v České republice i mnohem menší města než Ostrava, například Hradec Králové či Liberec. Celý spor o nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny začal v roce 2004, kdy tehdejší vedení krajského úřadu v čele s Evženem Tošenovským prohlásilo, že bude stavět nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny bez architektonické soutěže2 . Toto prohlášení nenechalo ostravskou odbornou veřejnost chladnou a Antikvariát a klub Fiducia ve spolupráci s Českou komorou architektů a historikem umění Martinem Strakošem3 zorganizoval první veřejnou debatu o tom, jakým způsobem by měla taková stavba vznikat. Krajský úřad argumentoval na debatě nedostatkem financí na vypsání a realizaci stavby dle architektonické soutěže. Následný občanský, odborný i mediální tlak přiměl krajský úřad k tomu, že svůj záměr stavět knihovnu bez soutěže stáhl4 a v červnu 2004 vypsal regulérní architektonickou soutěž. … více informací na KROS-10_web.pdf (krasnaostrava.cz)