Ilona Rozehnalová | Jatka – příběh s dvojím happyendem – archiv bulletinu 2/2022

Při přípravě programu Jatka už se nevybuli, který byl součástí slavnostního otevření opravených jatek v polovině května tohoto roku, jsem pro náš komponovaný pořad připravovala rešerše celé historie diskusí o jatkách od roku 1994 do současnosti. Řadu věcí jsem už během let vytěsnila a překvapilo mě, jak vášnivé ty debaty byly, a to nejen ze strany politiků, kteří si jatka přehazovali jako horkou bramboru, ale i ze strany veřejnosti, kdy řada lidí v diskusích pod články například tvrdila, že bude lepší tuhle ruinu zbořit a postavit místo ní něco jiného. Naštěstí po celou dobu od roku 1994, kdy byla městským obvodem uzavřena nevýhodná smlouva s Bauhausem, až po letošní slavnostní květnové otevření jatek existovala v Ostravě velice silná komunita lidí, které osud jatek nebyl lhostejný, podporovala petiční akce a demonstrace a v anketě Mladé fronty Dnes v roce 2012 o nejohroženější památku kraje, jež by zasloužila rekonstrukci, jednoznačně hlasovala pro městská jatka. Uvědomila jsem si při čtení těch článků a diskusí, kolikrát měla jatka doslova na kahánku, a hlavně jak nesamozřejmé je, že se je nakonec podařilo zachránit.