Iva Málková | Ozvěny v srdci – archiv bulletinu 2/2014
Nakladatelství Větrné mlýny (s vročením 2013) vydalo a v měsíci květnu na trh uvedlo dlouho ohlašovanou a očekáváním provázenou antologii Briketa s podtitulem Ostravská poezie a poezie o Ostravě 1894–2013. Více než pětisetstránková publikace i svou vazbou a zvolenou vnější podobou podtrhuje představu o nadměrné briketě – černé slisované hmotě, která sloužívá k udržení ohně v kamnech (při čtení se však naštěstí „neošoupává“, nenechává, na rozdíl od skutečné brikety, na prstech černohnědé šmouhy…). Grafickým ztvárněním, využitím bílého tisku na černých stránkách je připomenuta asi nevykořenitelná představa o Ostravě jako černočerném městě. Určujícím prvkem představené antologie je Ivan Motýl, ten, kdo Briketu sestavil. Pro mne je na počátku důležité přistoupit k prvotnímu čtení disciplinovaně – akceptovat jeho volby, které v Doslovu metonymicky a metodicky vysvětluje: Editor předkládané knihy […] nabírá uhelný prach z ostravských hald a lisuje ho v Briketu. Ta je zcela subjektivním výliskem, v němž řada místních básníků jednoduše chybí […]. Kdo má zkušenost se sestavováním či oponováním jakýchkoli výběrů, ví, že nelze dosáhnout všeobecné shody na tom, kdo a jakými texty má být zastoupen, v jakém poměru mají být reprezentovány jednotlivá období, jednotlivé žánry. Proto vnímám Briketu také jako zprávu o Ivanu Motýlovi, ten v Briketě věří vlastní paměti a autentickému prožitku s důrazem na následující: znám ty, kdo s Ostravou žijí; chápu ty, kdo v Ostravě a s Ostravou tvoří, věřím jim; vyberu ty, kdo pro Ostravu oslovovali a přes uplývající čas dokáží znovu nacházet své čtenáře; zařadím i takové, u kterých chci projevit své pohrdání. … více informací na KROS-02-2014-web.pdf (krasnaostrava.cz)