Iva Málková | Stále to trvá… – archiv bulletinu 1/2023

Jeho výlučnost grafika se odrážela i v oblasti lyriky, která neměla pouze lettristickou podobu či nevytvářela jednu z linií vizuální poezie (jako v Lekci velkého A), ale měla také povahu „tradičních básní“. Poprvé se v úplnosti objevily v jeho autorské knize Slova Znova Slova. I v lyrice se projevovala jeho schopnost znepokojovat. Všímal si a do slabik, slov a veršů kódoval okamžiky odrážející nesvobodu, odhalující přetvářku, maskující propagandistické manipulace. Uměl si ironicky rýpnout.

Když jsem měla možnost připravovat část „Slov“, přicházela pravidelná setkání, v nichž ožívaly části Edovy knihovny a z jejich zákoutí se vynořovaly knihy přátel z celého světa, s nimiž byl v kontaktu, evropské časopisy, kde byly zveřejněny Edovy práce, a dopisy reagující na nápady a tvůrčí myšlenky. K tomu se přidávaly v dvojzvuku – v ne-zapomenutelně láskyplném škádlení a škorpení s jeho paní Alenkou – informace upřesňující data a rozvíjející souvislosti v knihovně právě objeveného.

To už bylo v období, kdy dohrával Eda i svou další jedinečnou roli – vysokoškolského učitele. Jeho stopa však překračuje Ateliér grafiky…

Celý text si můžete přečíst v čísle bulletinu Krásná Ostrava 1/2023 ZDE >>