Ivan Motýl | Hledání Bohumila Hrabala v Ostravě – archiv bulletinu 1/2014
Do Ostravy mě zatáhli rodiče v sedmi letech, na sklonku prázdnin před nástupem do druhé třídy. Po západočeských Klatovech to byla pořádná rána do hlavy. Ve škole v Kounicově ulici (u dnes zbořeného stadionu Josefa Kotase) jsem půlce třídy nerozuměl proto, že mluvila romsky, zatímco zbytek třídy používal hodně drsnou ostravštinu. Pičo! Kurva! Holt děti z ghetta kolem Stodolní. Plakal jsem mnoho dnů, doma si toho ale nikdo nevšímal. Z oken školy byl výhled na koksovnu Karolina, která mi připomínala obrovského draka, jenž plive síru. První týdny v Ostravě byly hodně hořkou pilulkou, většinou jsem býval schovaný v dětském pokojíku na Revoluční ulici nebo na zahradě u babičky v Ludgeřovicích. Záhy jsem ale objevil ostravské obchodní domy, ty jsme v maloměstských Klatovech neměli. Rodiče se o mě nikterak nebáli, takže už na sklonku druhé třídy jsem celá odpoledne trávil U Bachnera, v Asu, u Brouka a Babky či v Textilii (tyhle staré názvy mě naučila babička, léta sloužící v Ostravě u prominentních židovských rodin). Vychovávaly mě obchodní domy, sestrou mi byla sklenička džusu v Domě potravin, bratrem chlebíček v Ostravance. V páté třídě mě otec zavedl do poloskautského oddílu Sirius v Čapkově sokolovně, načež jsem Ostravu vytěsnil přírodou, což trvalo až do prvního ročníku na Šmeralce (dnes Matiční gymnázium). V patnácti jsem v knihovně rodičů našel knihy Bohumila Hrabala, na doporučení skautů Jožina a Ježka. (Jsem vám vděčen, hoši!) A s Hrabalovským obdivem kladenské Poldinky a industriální Libně jsem konečně objevil i Ostravu. Vždyť my tady máme totéž, došlo mi a černé město jsem si zamiloval, to se psal rok 1983. Pravda, Hrabala jsem tu nenašel úplně ve všem, protože havíři v hospodách nečetli Schopenhauera a nesbírali známky. A nebyli to pábitelé, nýbrž bijci. Přesto jsem si i ta černá obočí dokázal přiřadit k hrabalovským figurkám, za nimiž vlál úchvatný obzor s panoramatem Vítkovických železáren. Poklona, pane Bohumile, 28. března by vám bylo už sto let a jen díky vám pořád miluji Ostravu. Má úcta. … více informací na KROS 01 2013 web.indd (krasnaostrava.cz)