Jak špatné ovzduší ovlivňuje zdraví. Jsme jako rozvojová země, říká odborník. Michal Kalina, IHned, 15. 7. 2013

Jak souvisí podlomené zdraví se znečištěným vzduchem? Na mapě se můžete podívat, kolik lidí u nás umírá na nemoci oběhové soustavy v lokalitách s velkou koncentrací prachových částic.
Souvislost kvality ovzduší se zdravotním stavem je podle vědců nepochybná. Server IHNED.cz proto porovnal počet úmrtí v Česku na nemoci oběhové soustavy, jako je například infarkt či mozková mrtvice, s množstvím prachových částic v ovzduší. Epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR dává za příklad takového vztahu výzkum prováděný ve Spojených státech, který ukázal, že pokles koncentrací částice PM 2,5 mezi lety 2002 a 2007 přinesl prodloužení střední délky života o několik měsíců. „Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění,“ řekl v rozhovoru, který najdete níže. Upozorňuje však, že jde o záležitost dlouhodobou, poškození zdraví se totiž projevuje se zpožděním až po desítkách let.

O stejných rizicích hovoří i poznatky Světové zdravotnické organizace (WHO). Lékařka Eva Schallerová, která dlouhodobě usiluje o zlepšení ovzduší na Ostravsku, cituje zprávu organizace, jež zmiňuje mimo jiné souvislost s onemocněním aterosklerózou (kornatěním tepen), respiračními onemocněními nebo vliv na výsledky těhotenství.

Data o kvalitě ovzduší ČHMÚ, statistiky úmrtnosti ÚZIS ČR.
Podle výsledků jsou na tom nejhůře lidé v Karviné, v Ostravě a Novém Jičíně, kde roční průměrné hodnoty koncentrace částic dosahují 30–40 mikrogramů. Poněkud překvapivě se situace příliš nezlepšila v Teplicích a výrazně nad limit 10 mikrogramů se dostalo i Brno.

Můžete popsat, jaký mají prachové částice vliv na lidský organismus? Je tato souvislost potvrzená?

Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Počátkem letošního roku byla publikována zpráva ze Spojených států. Výzkum probíhal na 545 místech, kde mezi lety 2002 a 2007 došlo k poklesu koncentrace PM 2,5 o 1,6 mikrogramu. Díky tomu vzrostla střední délka života o několik měsíců. Částice PM 2,5 také zvyšují výskyt bronchitid u dětí a podobně.

Jakým způsobem účinky těchto látek vědci zjišťují a čím souvislost s poškozováním zdraví prokázali?

Vyhodnocují se epidemiologické studie, které spojují informace o znečištění a koncentraci látek s údaji o onemocněních a úmrtnosti. Pak také existují biomarkery, což jsou indikátory, jež sledují, zda dochází ke změnám v DNA.

Co konkrétně lidem hrozí, pokud budou dlouhodobě pobývat v lokalitách s vysokou koncentrací malých prachových částic?

Například částice o velikosti pod jeden mikrogram se dostávají i do krevního řečiště, čímž opět hrozí vznik kardiovaskulárních nemocí a celkové urychlení procesu stárnutí. Roli nehraje jen venkovní prostředí, ale i kouření a genetická výbava, každý je totiž jinak odolný. Citlivější jsou hlavně děti v předškolním věku, protože ještě nemají zcela vyvinutý imunitní systém.

Může vůbec obyvatel Česka riziku z těchto částic nějak uniknout?

Pokud jste v uzavřené místnosti, tam jsou koncentrace o 40 až 50 procent nižší, proto se při inverzi nedoporučuje větrání. Účinným řešením jsou čističky vzduchu, jejich hodnocení zatím není jednoznačné, ale pokud se pravidelně ošetřují, může to pomoci.

Pokud někdo žije v lokalitě s vysokou koncentrací prachových částic, měl by se raději přestěhovat?

Rady k přestěhování k ničemu nevedou, může si to dovolit jen někdo. Člověk má nárok žít v čistém ovzduší, a to je otázka limitů. Například v ostravských Radvanicích dosáhly limitu stanoveného pro určitý počet dní v roce už koncem února. Měly by vzniknout podmínky ke zlepšení, jako je tomu v západní Evropě, kde mají také problémy například s dopravou, ale ne s topeništi a průmyslem. Staví nás to po bok rozvojových zemí.

Navíc poškození zdraví se neprojevuje hned. V 90. letech měli muži i ženy v severočeských pánevních oblastech o dva roky nižší střední délku života, než byl průměr. Ten rozdíl přes celkové zvýšení střední délky v těch oblastech zůstal, z toho se dá odvodit, že si ti lidé v sobě indukované poškození nesou a předávají to i dalším generacím.

Autoři: Michal Kalina, Jan Cibulka

 

Zdroj: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-60246650-znecisteni-ovzdusi-cesko-mapa