Jana Farmanová a Juliana Mrvová v Industrial Gallery

Jana Farmanová a Juliana Mrvová jsou výraznými představitelkami současné slovenské výtvarné scény a jejich tvorba má v mnohých ohledech blízká východiska.   Výstavu jejich uměleckých děl otevře úvodním slovem kurátorka Beata Jablonská v úterý 3.9.2013 v 18.00 hod v INDUSTRIAL Gallery.

Jana Farmanová (1970) od skončení Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě v polovině devadesátých let, se na slovenské výtvarné scéně sebevědomě pohybuje jako ta, která svými malbami vždy rehabilitovala malbu v silné konkurenci digitálních obrazů. Jako malířka – figuralistka má blízko k tématům, která vynikají v příběhu, jsou zachycením vzpomínky, či náčrtem atmosféry určité situace. Její obrazový svět je především vlastním intimním prostorem, který důvěrně zná, nebo jím virtuálně prochází – či už je to její malířská, ženská nebo mateřská zkušenost. To vše tlumočí malbou tak, aby se navenek náhodné okamžiky v réžii obrazu změnily na netuctové události. Je mistryní detailních a zdánlivě podružných situací zobrazených jako neopakovatelné zastavení se v čase.

Juliana Mrvová (1979) patří k sebevědomé malířské generaci, která na slovenskou výtvarnou scénu vstoupila po roku 2000 ještě během studia na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Avšak do svých maleb nepřijala agresivní jazyk okolitého mediální světa, typického pro v tehdejší mladou malbu, ale vědomě směřovala spíše k nenápadným a přehlídaným zónám reality. Její malířská řeč – důsledná kresba a lazúrní barvy, jsou precizním, přímo laboratórním objevováním krásy v malřském obrazu. I když nepřijala vizualitu současného světa, nebojí se konfrontace s jeho všudepřítomným digitálním a fotografickým okolím. Objevuje souznění současného a zapomenutého jakoby mimo hranic výtvarného světa. Tu někde se nachází její charakterové autorství – nejen v samotné malbě a v jejich technologických možnostech, ale v celé šířce duchovního a intelektuálního záběru. K realitě přistupuje jako k virtuálnímu prostoru literárního, filuzofujícího, přírodního, ale také jako na výsost osobního světa.

A právě to „osobní“ je u obou autorek jejich charakteristickým rukopisem nevystupujícím jen v malbě, ale možná ještě více v kresbě, která tvoří rovnocenou línii jejich malířské tvorby.

Jana Farmanová zastupuje polohu akvarelové kresby, kde ještě více zdůrazňuje bezprostřednost zachycené scény. Juliana Mrvová přichází jakoby z jiné strany, představuje kresbu v pseudovědeckých denníkových záznamech, které jsou uměleckými objevmi nových rostlin a míst, v jejím typickém rukopise.

 

Zdroj: TZ Industrial Gallery

farm