Jaroslava Novotná, Šárka Glombíčková | Zeleň v průmyslovém městě – archiv bulletinu 2/2019
Zahradami, parky a sady, tedy místy s udržovanou zelení, se lidská civilizace obklopovala odedávna. Každé historické období, každý architektonický sloh se odrážel rovněž ve vzhledu i funkci projektovaných zahrad, ať se jednalo o součást zámeckého areálu, zahrady klášterní nebo užitkové zahrady na venkově či ve městě. S rozvojem průmyslu a stoupajícím počtem obyvatel ve městech vznikala rovněž potřeba budování veřejných sadů a parků, kde by našly možnost oddechu a osvěžení co nejširší vrstvy obyvatelstva. Města zakládala parky v místech zbořených městských hradeb, zrušených hřbitovů či na jiných volných prostranstvích. Součástí parků bývaly koncertní pavilóny, nejrůznější odpočinkové altánky nebo místa pro sport. Ve výsadbě veřejné zeleně v souvislosti s plánovanou výstavbou Moravská Ostrava oproti jiným městům na Moravě a ve Slezsku značně zaostávala. První park vznikl v roce 1852 z iniciativy střeleckého spolku, který zakoupil divokou vrbinu na pravém břehu řeky Ostravice, kde vybudoval střelnici, vysadil stromy a keře, zřídil cesty a postavil lavičky. Místo známé později jako Stará střelnice se stalo významným a oblíbeným střediskem společenského a kulturního života širokých vrstev obyvatelstva Moravské i Slezské Ostravy. Menší park, který nesl jméno německého básníka Friedricha Schillera, se nacházel od konce 19. století v místech dnešní radnice městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a přilehlého prostranství. Park pojmenovaný v roce 1919 jako Komenského sady začal vznikat v okolí areálu Nové střelnice zbudované v letech 1891 až 1892 na levém břehu řeky Ostravice na místě tehdy zvaném Cingl. V roce 1907 rozhodla městská rada o rozšíření dosavadního sadu směrem na sever podél řeky. Koncept území zdůrazňoval především rekreační funkci, počítal s těsným sepětím parku s řekou a pamatoval také na plochy pro sport a zábavu. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2019/09/KROS25_online.pdf
