Kamil Rodan | Nechvalně proslulé prvenství aneb Ostrava si připomíná 80. výročí od prvního evropského transportu Židů do Niska nad Sanem v polovině října 1939 – archiv bulletinu 4/2019

Politické změny vNěmecku na počátku 30. let 20. století, spočívající vedle uchvácení moci nacisty také v definování Židů jakožto státu nepřátelské skupiny, konfrontovaly obyvatele starého kontinentu s rozsáhlým celospolečenským problémem. Otevřené výpady hitlerovců proti vyznavačům izraelitského vyznání v průběhu Křišťálové noci na počátku listopadu osmatřicátého roku vyvolaly okamžitou reakci v podobě silné vystěhovalecké vlny. Přestože se obyvatelé tehdejšího Československa nechali společně s většinou domácích Židů ukolébat dosavadním vstřícným a demokratickým přístupem představitelů naší politické scény vůči Židům k nečinnosti, existovala zde skupina prozíravých, kteří se i přes falešné sliby o vlastní bezpečnosti snažili sebe a své rodiny před blížící se katastrofou zachránit. Ne náhodou se proto i mezi členy početné moravskoostravské židovské komunity, jejíž stav přesáhl na počátku 30. let magickou hranici deseti tisíc lidí, začalo diskutovat o odchodu z Československa do bezpečí.1 Když se s ohledem na nízké limity přistěhovalců a vysoké poplatky cílových zemí pro povolení k přistěhování staly československým Židům vyhledávané země západní a severní Evropy nedostupné, zformovala se v Moravské Ostravě na počátku roku 1939 skupina toužící vydat se za oceán do méně tradičních exotických krajin. Vysněnou destinací se tak pro více než 1 200 Židů z Moravské Ostravy stala krátce před vyhlášením protektorátu Čechy a Morava republika San Domingo (dnešní Dominikánská republika), ležící na souostroví Velké Antily v Karibské oblasti. Když se novoveský rodák a ostravský podnikatel Leo Roth účastnil na konci ledna 1939 společně s dalšími pěti sty souvěrci z Moravské Ostravy besedy se zaměstnanci firmy Baťa, kteří se jako obchodníci na sousedním ostrově Haiti „snažili budoucím kolonistům vykreslit ostrov co nejpěkněji a rozptýlit všechny obavy“, věřil, že se mu pro svou osobu, manželku Helenu a osmiletou dceru Ritu podařilo najít východisko z více než prekérní situace. Když se však hlavnímu organizátorovi vystěhovalecké akce Brunu Kulkovi ani pracovníkům pražské kanceláře, kam byla agenda z Moravské Ostravy v letních měsících roku 1939 přenesena, nepodařilo projekt zrealizovat, bylo Leu Rothovi a ostatním moravskoostravským Židům jasné, že se před nimi otevírá peklo na zemi. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2020/01/KROS27_online.pdf