Kunsthalle Ostrava – článek v novém čísle Art+Antiques, září 2013

Článek o situaci kolem ostravské městské galerie vyšel v aktuálním čísle Art+Antiques pod značkou / jl. „Do posledního zářijového dne se mohou uchazeči zapojit do výběrového  řízení na uměleckého manažera (šéfkurátora) nové Galerie města Ostravy  (GMO) ve vítkovickém Gongu. Navzdory názvu a štědré podpoře ze strany  města nejde o městskou organizaci, ale o projekt, za kterým stojí zájmové  sdružení Trojhalí Karolina. O zřízení městské galerie současného umění se v Ostravě mluvilo více jak  20 let. Vzniklo občanské sdružení Kunsthalle Ostrava, díky jehož úsilí v  červnu 2012 zastupitelstvo města schválilo záměr zřídit městskou galerii.

Následně se objevila druhá iniciativa s obdobným cílem, zájmové sdružení  právnických osob Trojhalí Karolina, tvořené třemi subjekty – Dolní oblastí  Vítkovice, Statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem.Sdružení Trojhalí Karolina pak městské zastupitelstvo loni v prosinci  odsouhlasilo koncept jím provozované nové městské galerie. Letos v červnu mu pak byla přiřknuta i dotace města ve výši 35 milionů korun, jež by měla pokrýt provoz galerie do konce roku 2016. Cílem podle Ladislava Kesnera, který pro projekt připravil strategický plán, je, aby se GMO stala novým  kulturně-společenským centrem a turistickou destinací nadregionálního  významu.
Ve sdružení právnických osob, které za projektem stojí, původně figuroval ještě čtvrtý subjekt, Vítkovice a.s. s ředitelem Janem Světlíkem. V březnu  však společnost v reakci na kritiku opozičních zastupitelů a veřejnosti ze  sdružení vystoupila. Součástí projektu však dále nepřímo zůstává, protože  Dolní oblast Vítkovice je součástí Světlíkova holdingu.
Celkové veřejné finanční prostředky poskytnuté GMO budou v rámci České  republiky nadstandardní. „Celkové předpokládané roční výdaje na provoz GMO  činí 12 746 000 Kč, přičemž jsou rozděleny na výdaje určené na samotný  produkt GMO, tedy výstavní program, ve výši 8 000 000 Kč a na běžné  provozní výdaje GMO ve výši 4 746 000 Kč,“ čteme ve strategickém plánu.
Rozdíl mezi náklady a příspěvkem města má podle strategického plánu pokrýt příjem ze vstupného. Počítá se s roční návštěvností 40 tisíc lidí. Pro  srovnání v roce 2012 navštívilo Galerii Rudolfinum necelých 73 tisíc lidí,  z čehož více jak 28 tisíc přilákala výstava Tak pravil LaChapelle.

V rozpočtu se počítá také, že GMO bude Gongu platit roční nájem 1,9  milionu korun ročně ( 1100 Kč za metr čtvereční). Podle odpůrců projektu v  čele s Jiřím Surůvkou a Ilonou Rozehnalovou je to výrazně víc, než platí  například Wannieck Gallery v Brně. Jihomoravská metropole podle nich  galerii za pronájem objektu tzv. strojírny účtuje 450 Kč na metr čtvereční.

V době, kdy projekt Trojhalí Karołina ostravské zastupitelstvo na konci roku schvalovalo, nebyla podrobnější představa o tom, jak bude výstavní  síň fungovat. „Domnívám se, že projekt Trojhalí, tak jak je formulován a  jak byl předložen zastupitelstvu města Ostravy, vykazuje natolik evidentní  systémovou otevřenost, která někde hraničí až s provozní improvizací,“ kritizoval tehdy projekt v opozičním posudku Petr Vaňous. Dnes je na základě strategického plánu jasné, že vedle uměleckého manažera  (šéfkurátora) bude náplň činnosti galerie ovlivňovat také umělecká rada,  jež je navržena ve složení Noemi Smolik (kurátorka), Andra Rottenberg  ( bývalá ředitelka muzea ve Varšavě ), Gabriela Garlatyova ( ředitelka Muzea  v Rimavské Sobotě ), Zdeněk Felix ( teoretik umění, kurátor), Jindřich  Smetana ( rektor UMPRUM ), Zbyněk Janáček ( děkan Fakulty umění, Ostravská  univerzita v Ostravě) a Jana Chytilová ( dokumentaristka ). Umělecký manažer  bude podřízen řediteli víceúčelového projektu Trojhalí, kterým je Petr  Šnejdar.
V současné době existuje několik odborných posudků, které se značně různí.  Zatímco Petr Nedoma ( ředitele Galerie Rudolfinum ) projekt chválí a  zmiňuje jen drobná pochybení technického rázu, Michal Škoda ( ředitel Domu  umění v Českých Budějovicích ) a Rostislav Koryčánek ( bývalý ředitel Domu  umění v Brně ) označují strategický plán za špatný. Odmítavě se k projektu
postavili také historici umění Milena Bartlová a Otto Urban. Mezi největší  chyby podle nich patří finanční nadhodnocenost a nevyvážený program  kombinující prodejní výstavy, představení regionálních umělců, výstupy  uměleckých workshopů i přehlídky mezinárodních hvězd současného umění.

Technickým problémem zamýšleného prostoru jsou především nevhodné  klimatické a bezpečnostní podmínky výstavních prostor. Spekulacím o  finanční netransparentnosti nahrává nejasné spojení městských peněz a  soukromého projektu, nad nímž má město jen omezenou kontrolu. V neposlední  řadě zmiňme odtržení GMO od místní umělecké scény, kterou naopak sjednocoval původní projekt Kunsthalle Ostrava.
Přestože požadavky občanského sdružení nebyly vyslyšeny a GMO bude provozovat zájmové sdružení Trojhalí Karolina, za jistý úspěch kritiků lze  považovat již samotné vypsání výběrového řízení. Podle vyjádření Petra  Šnejdara z letošního března se s ním původně nepočítalo. Ačkoli byl  nakonec zvolen transparentnější postup při obsazování postu uměleckého manažera, nebude jeho role minimálně v prvním funkčním roce příliš silná. Dramaturgie výstav je totiž již připravena. První výstavou chystanou na  říjen bude přehlídka multimediální tvorby Davida Michálka.

Uchazeč o post uměleckého manažera Galerie města Ostravy musí mít  minimálně pětiletou kurátorskou praxi a součástí přihlášky má být také  pětiletý záměr dramaturgie výstavního programu.“

Zdroj: Art+Antiques, září 2013, strana 6 – 7, autor: / jl

art