Landecké venuši, jediné štíhlé v Evropě, je 60 i 23.000 let. Adam Rek, ČTK 14. 7. 2013
Je méně známá, o více než polovinu menší a asi o 2000 až 6000 let mladší než Věstonická venuše. A nalezena byla 28 let a jeden den po své jihomoravské sestře. Před šedesáti lety, 14. července 1953, byla na ostravském vrchu Landek objevena Landecká (zvaná též Petřkovická) venuše, která patří mezi unikátní příklady pravěkého umění.
Bezhlavé a pouze 4,6 cm vysoké torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu) objevil archeolog Bohuslav Klíma pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho dalších artefaktů a úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23.000 let.
Landecká venuše, která je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně, pravděpodobně zobrazuje tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Venuše nemá hlavu a odborníci se domnívají, že ji nikdy neměla. Na rozdíl od jiných venuší možná nebyla symbolem ženské plodnosti, ale představovala mladou štíhlou dívku. Neobvyklý je i materiál: zatímco většina paleolitických plastik je z kostí nebo kamene, zde umělec použil krevel, tedy železnou rudu.
Na protáhlém kopci Landek (počeštěný německý výraz Land-Ecke, kout země) v Petřkovicích, který leží ve slezské části Ostravy nad soutokem Odry a Ostravice, se začalo s archeologickým průzkumem v roce 1924. Na sídlišti lovců mamutů ze starší doby kamenné zde byly nalezeny třeba opracované pazourky, valounky, zlomky kostí, mamutí stoličky a střepy nádob. Podle odborníků se jedná o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska.
Po skončení prvního kola bádání v roce 1937 se zde mnohem důkladněji zkoumalo v letech 1952-1953, kdy zde podnikl nové výkopy Archeologický ústav ČSAV ve spolupráci se Slezským muzeem v Opavě. Pracovníci pod vedením Bohuslava Klímy odkryli sondami na 170 čtverečních metrů a zkoumali několik popelišť a zahloubených ohnišť. V roce 1952 pak zde byly objeveny zlomky kamenného uhlí z doby asi před 25.000 lety, což byl důkaz o dosud nejstarším použití černého uhlí jako paliva. Až do poloviny 90. let 20. století tak drželo landecké naleziště v tomto ohledu celosvětový primát. V roce 1996 bylo z jihofrancouzské lokality Les Canalettes oznámeno použití hnědého uhlí (lignitu) jako paliva již ve středním paleolitu, tedy zhruba před asi 73.000 let.
Poslední výzkumy se na Landeku prováděly v letech 1994-1995. Již v roce 1966 zde byla vyhlášena národní přírodní památka Landek.