Marian Lipták | Ostravská sídliště – archiv bulletinu 4/2020

Paneláky jsou mou vášní, věnuji jim většinu volného času už přes 10 let. Většina lidí ani neví, jakým obrovským skokem v kvalitě bydlení paneláky byly a stále jsou, snažím se tak o nich šířit osvětu. Tyto stavby přinesly z dnešního pohledu již naprosto samozřejmé standardy bydlení, jako je koupelna s WC pro každý byt, teplá voda nebo dálkové vytápění. Devadesátá léta a milénium panelákům příliš nepřála. Debaty kolem nich se vedly spíše o tom, kdy se začne s jejich demolicí, že se z nich stanou ghetta, a přistupovalo se k nim jako k nechtěnému dědictví komunismu. V posledních letech se situace zlepšuje a paneláky spolu se sídlišti se dostávají do popředí zájmu. Již se nemluví o jejich demolicích a šedivém vzhledu, mluví se naopak o jejich kvalitách a ochraně sídlištních celků. Pokud vám přijde panelák či sídliště jako památka absurditou, po přečtení nové knihy Martina Strakoše nazvané Ostravská sídliště1 dost možná změníte názor. Úvod knihy vás dobře seznámí s problematikou sídlišť vOstravě, kniha ukazuje, že jich tady máme požehnaně. Ze svých zkušeností při cestování za paneláky po zbytku republiky mohu jen potvrdit, že Ostrava je městem paneláků a sídlišť. Radost mi udělala následující část, která pojednává o vývoji paneláků, ten nebyl až tak přímočarý, jak by se mohlo zdát. K prvnímu skutečnému paneláku vedla poměrně dlouhá cesta. V Ostravě je tak mnoho domů z 50. let, které byť nevypadají jako paneláky, mají panelové stropy nebo železobetonová schodiště a jsou typové. V této části uvidíte i půdorysy, což je rozhodně přínosné, uděláte si tak představu o rozmanitosti dispozic bytů v panelových domech. Půdorysy jsou z různých zdrojů, některé jsou schematické a přehledné i v malé velikosti, jiné jsou prakticky nečitelné, protože se jedná o skeny stavebních výkresů plných kót a vrstev. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2021/08/KROS31-online-verze.pdf