MARKÉTA RADOVÁ: Městské jatky zůstávají opuštěny / MF Dnes 10. 1. 2007
Památkáři a Sdružení za starou Ostravu upozorňují na zchátralost památky, vlastník údajně dal do údržby 11 milionů
Ostrava – Z bývalých městských jatek v Moravské Ostravě zbylo jen torzo. Z architektonického hlediska však nepřehlédnutelné.
Památkově chráněné objekty z režného zdiva, bývalá chladírna a porážky, dnes přiléhající k hypermarketu Bauhaus, dlouhodobě chátrají. Přistupovat blíž je zakázáno. Případné zájemce varují cedule na plechovém plotu s nápisy Zákaz vstupu, Soukromý objekt, Hlídáno psy.
Co čeká dnes opuštěný, zpustlý komplex vzácných budov? Vznikne v něm kulturní centrum či městská galerie, jak uvažují radní Ostravy, nebo zdejší prostory naleznou více dílčích využití, jak navrhuje předsedkyně sdružení Za starou Ostravu Olga Slámová? Nebo snad zanikne?
Chátrající objekt jatek s přilehlými pozemky odprodal v roce 1995 městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz společnosti Bauhaus. Povolil jí vystavět v centru města hypermarket, ale s podmínkou, že se Bauhaus do dvou let zaváže opravit a využít dochovanou část historických jatek.
Jak se však ukázalo – ve smlouvě byla chyba. Nejen, že v ní nebyly uvedeny sankce pro případ, že by nový majitel o jatky nepečoval, ale podle členů sdružení Za starou Ostravu vůbec nebyla zmíněna povinnost o historicky cenný objekt pečovat. Vlastník objektu se změnil. Již jím není Bauhaus, ale obchodní společnost Janáčkova 22 – správa podniků a nemovitostí se sídlem v Brně. Jak před časem sdělil prokurista Bauhausu Aleš Pacal, majitel vynaložil na zachování objektu jatek přes jedenáct milionů korun.
„To je absurdní,“ říkají členové sdružení Za starou Ostravu.
Podle Helgy Kozelské-Bencúrové z Národního památkového ústavu v Ostravě památkáři několikrát magistrát města Ostravy upozorňovali na chátrající stav budovy. Naposledy vloni v zimě, kdy se v objektu probořila střecha.
Miroslav Křídlo z oddělení památkové péče ostravského magistrátu říká, že na propadlou střechu upozornili vloni v zimě novináři.
Bauhaus podle něj od poloviny devadesátých let provedl řadu dílčích úprav, které vedly k zajištění objektu. Postupně opravil střechy, kterých je v komplexu budov několik. Jatky jsou podle Křídla udržovány a snad i v lepším stavu než před patnácti lety. Členové Sdružení Za starou Ostravu s tím nesouhlasí.
Vloni v únoru uspořádali před objektem demonstraci, aby poukázali na horšící se stav památky a nedostatečnou péči, kterou jí věnuje její vlastník.
V režii sdružení Za starou Ostravu proběhla vloni i veřejná diskuse v antikvariátu Fiducia a dubnový koncert Ať se jatka nevybulí. „Obnova jatek je nutná,“ upozorňuje Olga Slámová. „Objekty jsou vnitřně členité, mohly nalézt více dílčích využití,“ říká.
Proměnit se má celá lokalita
S možností využití objektu počítají i ostravští radní. Mluví se o městské galerii či kulturním centru.
Podle náměstka primátora Lukáše Ženatého souvisí obnova budov s rozvojem celé lokality. Zmiňuje obnovení ulic Českobratské a Porážkové, stavbu prodloužené Místecké, využití území po stadiu Josefa Kotase. „Je nutné zjistit, za kolik se dá objekt zprovoznit a za kolik provozovat. Jednat lze i se soukromými investory,“ říká Ženatý.
Zachování památky je podle Helgy Kozelské-Bencúrové nezbytné pro zachování architektonické tvářnosti Ostravy. „Jde o mimořádný příklad typické průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století,“ uvádí Kozelská-Bencúrová.