Martin Jemelka | Ostrava náboženským centrem Republiky československé – archiv bulletinu 1/2015

S řadou stereotypů a klišé obvykle spojovaných s Ostravou, černou a ocelovou, a Ostravskem „na severu“ bojuje metropole Moravskoslezského kraje i na bitevním poli české historiografi e, zmítaném nadvládou konjunkturálních témat a kategoricky bezohledných historiografi ckých paradigmat. O významu Ostravy jako centra českých bádání v oblasti hospodářských a sociálních dějin nebo historické demografi e není díky desetiletí trvající práci katedry historie Pedagogické, dnes Filozofi cké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, bohužel rozpuštěného Slezského ústavu Československé akademie věd nebo ostravských archivů v podstatě pochybováno: témata (proto)industrializace, průmyslové revoluce, dějin podniků a průmyslových závodů, podnikatelstva i dělnictva, dělnických kolonií, populačního vývoje průmyslových měst a regionů jsou v české historiografi i trvale spjata s Ostravou, jejími akademickými institucemi a badatelskými pracovišti, zaměstnávajícími historiky napříč dějepisným bádáním. V posledních letech se v české historiografi i konečně prosadila i jiná ostravská témata a jejich nositelé spjatí s tímto regionem. V české historiografi i jsou tak již trvale přítomny ostravské výzkumy středních vrstev (tzv. Bürgertum), romistická studia, výzkumy perzekuce osob pronásledovaných v éře státního socialismu a v posledních letech se ke slovu konečně hlásí i výzkumy každodennosti v poválečné etapě a éře normalizace. Ostrava již dlouho není jen městem průmyslových památek, ale i reprezentativních budov, bankovních a obchodních paláců a vil. Umělecko-historický výzkum moderní ostravské architektury a jejích nadregionálních kvalit patří k velkým historiografi ckým překvapením ostravského regionu, kterých však v archivech a na stolech badatelů dřímá mnohem více. Jedním z nich je bezesporu i výzkum náboženského života obcí na území dnešní Ostravy, zvláště v etapě vrcholící a pozdní industrializace, neřku-li mezi světovými válkami, kdy byla Velká Ostrava a přilehlé obce centry československého náboženského života. K nejčastějším stereotypům totiž patří představa černé, ocelové a severské Ostravy jako Ostravy bezbožné, odmítající hledat v kouři a hluku průmyslových závodů a v sociálně excesivních souřadnicích každodenního života obyvatel průmyslového města transcendentální perspektivy a konstanty. … více informací na KROS-08-vnitrek_a5.indd (krasnaostrava.cz)