MArtin Strakoš a Romana Rosová povedou zájemce po architektuře Krnova
Členové našeho okrašlovacího spolku, památkáři Romana Rosová a Martin Strakoš povedou tuto neděli zájemce po nejzajímavějších stavbách Krnova. Akce se koná v rámci Dne architektury, který proběhne 5. a 6. října u příležitosti Mezinárodního dne architektury v jednačtyřiceti městech České republiky. Setkání s pracovníky Národního památkového ústavu v Ostravě Martinem Strakošem a Romanou Rosovou pod názvem „Po stopách Průvodce architekturou Krnova“ začíná v neděli ve 14.00 hodin u památníku Leopolda Bauera. Akci pořádá Antikvariát a klub Fiducia ve spolupráci s Národním památkovým ústavem OStrava a občanským sdružením KRUH.
„Nepůjde o žádné statické setkání, nýbrž o architektonickou procházku s komentářem, kterého se ujmu osobně společně s památkářkou a historičkou Romanou Rosovou, s níž spolupracuji na knize Průvodce architekturou Krnova, kterou Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě vydá koncem letošního roku. Podnikneme cestu Krnovem od jeho nejstarších architektonických památek až po současnost. Logicky každého Krnovana napadne, že když se sejdeme na Hlavním náměstí u sochařské připomínky krnovského rodáka a architekta Leopolda Bauera, budeme se věnovat tamní zástavbě a pak se pustíme směrem k náměstí Minoritů, k Soukenické ulici a dál. Záměrem procházky je ukázat, že vyspělá architektonická kultura je vizitkou dobře fungujícího státu i obce, jak to ukazuje v posledním desetiletí příklad takové Litomyšle,“ nastínil pro oficiální portál města Krnova průběh nedělního odpoledne památkář Martin Strakoš, který architektonické procházky pro veřejnost pořádá již řadu let a Krnované s ním měli tu čest před sedmi lety při Šumné procházce Krnovem. „Tentokrát budeme sledovat výkladovou linii knihy. Kdo přijde, je vítán. Účast je samozřejmě „nepovinná“, účastníci procházky se mohou kdykoli připojit a kdykoli odejít,“ dodal.
Trasa procházky nemine například kostel sv. Martina, kostel Narození Panny Marie nebo synagogu, které patří k nejvýraznějším sakrálním stavbám v Krnově. Současnou architekturu bude reprezentovat jediná stavba – tenisová hala K3. „Nic lepšího totiž ze současné architektury v Krnově nenajdete. Bilance architektonické tvorby posledních dvou desetiletí není zrovna bohatá, jenže ani předchozí desetiletí před rokem 1989 tu nezanechala příliš výjimečných děl. Za zmínku stojí například rekonstrukce špitálu sv. Ducha na koncertní síň. Převážná část tehdy vzniklé zástavby nepřesahuje regionální měřítka. Z toho je patrné, že architektonická kultura nepatřila k preferovaným oblastem veřejného života, což je ve městě stále vidět. Po roce 1989 se sice podařilo opravit mnoho památek v historickém jádru Krnova včetně Flemmichovy vily, na druhou stranu leckteré úpravy a převážná většina novostaveb mají podobu nevýrazného a pozdního opakování postmodernismu, který byl v cizině aktuální tak jedno, dvě desetiletí předtím. Teprve po roce 2000 se začala prosazovat v českém prostředí nastupující generace architektů, která s sebou přinášela znalost aktuálního vývoje v kulturních centrech Evropy a světa. Projevem toho je zmíněná hala K3, velmi čerstvý a svěží příklad expresivně pojaté hi-tech architektury,“ uvedl památkář, který poukazuje na to, že taková stavba překvapivě nevznikla ani v mnohem větší Ostravě, ani v kulturně zavedenější Opavě. „To souvisí s osvíceným soukromým stavebníkem. Bez znalých stavebníků si dobrou architekturu nelze představit. Hala K3 společně s bývalou střelnicí a sokolovnou dokonce reprezentovaly Krnov a zdejší architekturu na londýnské olympiádě, neboť u příležitosti tohoto světového sportovního svátku vydal Český olympijský výbor knížku Naprej! v české i anglické verzi. Kniha pojednává o šesti stoletích vývoje sportovní architektury v českých zemích a Krnov tam byl zastoupen hned třemi stavbami! To je vynikající výsledek. Je však škoda, že tento úspěch nikdo v Moravskoslezském kraji nebo v Krnově, pokud vím, nezaznamenal,“ uzavřel Martin Strakoš.