Martin Strakoš | Anatomie ostravských náměstí – archiv bulletinu 1/2016

Existuje celá řada náměstí. Známe náměstí radniční, kostelní, obchodní, malé „kuří rynky“ i nekonečná náměstí přeměněná v rušné dopravní křižovatky. Existují parkově upravená náměstí i náměstí parkoviště, náměstí bulváry i náměstí otevřená do volné krajiny, ale i náměstí sevřená paláci a mrakodrapy tak, že slunce je ozáří jen na několik krátkých chvil. Každé takové náměstí má svůj neopakovatelný charakter, siluetu, prostorový ráz, specifický životní rytmus, zkrátka svou energii. S uvedenou prostorovou energií je třeba umět pracovat. Někdy můžeme náměstí vytvořit z několika zdánlivě nesouměřitelných staveb a funguje to, někdy zase různými dodatečnými opravami můžeme poškodit nebo zničit. Proto je důležité uvědomit si, kde a jak energie prostoru působí dobře, kde nám uniká a kde se ji ještě nepodařilo vůbec zachytit. Vypálení a následné zboření jednoho křídla Staroměstské radnice v Praze poznamenalo Staroměstské náměstí tak, že jeho energie mizí v prostoru po zbořené radnici dodnes jak v propasti. Zatím se nezdá, že by se tuto jizvu po válečném barbarství podařilo zacelit. Zboření bloku domů na tehdejším Náměstí Lidových milicí v centru Ostravy v 60. letech minulého století ve prospěch nikdy neuskutečněné výstavby obchodního domu, o němž se již tehdy psalo jako o supermarketu, zdeformovalo zdejší náměstí vlastně natolik, že už ani nevíme, jak kdysi ve své původní prostorové podobě vypadalo a působilo. Takový zásah zkrátka z náměstí vysaje energii a zeslabí účinek, který může veřejný prostor mít a který oceňujeme téměř podvědomě tím, že takové intenzivní místo navštěvujeme a rádi v něm pobýváme nebo o něm přemýšlíme a vzpomínáme na chvíle, kdy jsme tam mohli pobývat. Jsou náměstí, která vypadají, jako by se ve své podobě objevila během prvních dnů stvoření světa a od té doby jsou taková, jak je známe ze vzpomínek, prospektů, encyklopedií či internetu. Stačí si vzpomenout na náměstí v historickém jádru Sieny, na mnohá náměstí Benátek a jiných italských či francouzských starých měst, na Horní či Dolní náměstí v Olomouci, na Zelný trh v Brně, na hlavní náměstí Českých Budějovic nebo Plzně a mnohá další. A jsou náměstí neustále vyhlížející jako nedokončený prostor, který dosud nedospěl ke svému definitivnímu výrazu a možná ani nedospěje. Pak máme celou řadu městských prostor, jimž říkáme náměstí, ale ve skutečnosti náměstími nejsou. V Ostravě je takovým prostorem náměstí Republiky, o němž málokdo ví, kde vlastně začíná, kde končí a kde jej vůbec máme hledat.… více informací na kros12_web.pdf (krasnaostrava.cz)