Martin Strakoš | Ostravský chodec I. Okolí kostela svatého Václava – archiv bulletinu 2/2014

Spíše výjimečně někdo zamíří ke kostelu svatého Václava. Musí to být radostný obdivovatel periferií, zoufalec toužící po neskutečnu nebo kulturní nenasyta, případně někdo, kdo vůbec neví, kam jde. Kostelní ulice, jíž náš ostravský chodec kráčí směrem k Ostravici, vypadá jako rozrýpaná cesta nikam, jako parkoviště a slepý výhonek kdysi živého místa, kudy vedla cesta z hlavního náměstí k brodu a posléze i k mostu přes řeku. Po stranách té ulice bují lebeda, parcely po zbořených domech zabírá ošklivější z ošklivých parkovišť, z prázdných parterů domů zírají do ulice prázdné výkladce, z biskupského paláce zaprášená okna, všude nepořádek, prach, špína, kamení a křoviska stěží připomínající nezdárný pokus o zahradní úpravu. Uprostřed vší té periferní krásy stojí nejstarší ostravský kostel, zasvěcený svatému Václavovi, o němž vypovídá první zmínka již na konci 13. století, tedy století, do jehož lůna patří vznik mnohého středoevropského města a samozřejmě i vznik Moravské Ostravy. Ty nejvzdálenější počátky chrámu dokládají archeologické nálezy. Pětiboký presbytář s opěráky, nejstarší část nynější stavby, zaklenutý křížovými gotickými klenbami, pochází až z 1. poloviny 14. století, kdy zemi ovládal Jan Lucemburský a přibližovala se doba vlády jeho syna Václava, pozdějšího císaře Karla IV. Na nevelký presbytář navazuje trojlodí s kamennými polygonálními pilíři, zprvu uzavřené nejspíše dřevěným trámovým stropem. Loď zdobí lehce vykroužené arkády pozdně renesanční kruchty a celek ukončuje ze strany vstupu hranolová gotická věž. Chodec, překvapený nevábností místa v samém jádru Ostravy, se zastaví před stavební srostlicí, jejíž největší část tvoří zmíněné trojlodí, zaklenuté síťovou klenbou z 16. století. Ke hmotě lodi se jako děti choulí na každé straně jedna barokní kaple, obě s nízkými kopulemi, pokřivené stářím a dávným poddolováním. Bohatství uhlí zasáhlo tohle stavitelské dílo spíše chudobou a škodami po poddolování. Nad hlavou našeho chodce se zdvíhá v jádru gotická věž, doplněná vřetenem spojovacího schodiště, vrcholící renesančním polygonálním nástavcem s barokní helmicí. Uvnitř chrámu se nacházejí torza renesančních maleb, náhrobky měšťanů a nedávno instalované pěkné barokní varhany, přivezené sem z jesenických dálav. … více informací na KROS-02-2014-web.pdf (krasnaostrava.cz)