Martin Strakoš | Svinovská kamenná sýpka a její stavební vývoj – archiv bulletinu 3/2014
Svinov představoval odedávna důležitou křižovatku mezi opavským Slezskem a moravským výběžkem vymezeným Odrou a Ostravicí, kam patřily Nová Ves, Čertova Lhotka, Vítkovice, Zábřeh, Přívoz nebo poddanské město Moravská Ostrava. Severní část svinovského katastru protínala roku 1775 dokončená císařská silnice z Opavy do Těšína v linii dnešní Opavské ulice, spojující střed Ostravy se západní částí města a především s Porubou. Ve střední části Svinova se zase nacházelo křížení cest, spojnic s okolními obcemi a městy. Jedna vedla od výše zmíněné císařské silnice a mostu přes Odru směrem ke Klimkovicím a Bílovci, což je dnešní Bílovecká ulice. Druhá spojovala Svinov s nedalekou vsí Porubou a nyní je z ní ulice Nad Porubkou. A právě na křížení posledních dvou uvedených cest, v místech, kde se potok Porubka stáčel k Odře, stávaly nejstarší svinovské stavby. Kaple sv. Jana a Pavla a kamenný most přes Porubku však již delší dobu nevyznačují jádro Svinova. Most zanikl při úpravách náměstí a v důsledku regulace Porubky v první třetině 20. století. Kaple byla zase zbořena, protože ji poškodily těžké boje při osvobozování Svinova koncem dubna 1945. Zato protilehlá kamenná sýpka se sousedním klasicistním domem, původní součást svinovského hospodářského dvora, zůstávají nadále památnou připomínkou zemědělské minulosti západní části dnešní Ostravy, kdysi přináležející k opavskému Slezsku. První zmínka o Svinovu pochází z roku 1265. Tehdy patřil kmajetku velehradského kláštera. V 16. století vlastnili Svinov nebo jeho části Bzencové z Markvartovic. Historická literatura z doby Petra Bzence dokládá, že ve Svinově údajně existovala tvrz, ale v následujících obdobích se zprávy o tvrzi už neobjevují. V letech 1573 až 1848 Svinov náležel ke klimkovickému panství, které po úmrtí Kryštofa Bzence roku 1600 získala šlechtická rodina Vlčků z Dobré Zemice. Původní zemědělské zaměření vsi se projevilo zřízením dvou hospodářských dvorů. Větší z nich vznikl v místech brodu přes potok Porubku, tedy na křížení nynějších ulic Bílovecké a Nad Porubkou, kde lze předpokládat existenci starší zástavby. Jaká to však mohla být zástavba, to zůstává bez provedení archeologických výzkumů zatím velkou neznámou. Ze samotného dvora se intaktně dochovala především kamenná sýpka obdélného půdorysu ze smíšeného kamenného a cihelného omítaného zdiva a sousední obytný klasicistní dům. Stavbu sýpky završuje sedlová střecha s ostrým sklonem, pokrytá jako snad jediná stavba vOstravě ještě dřevěným šindelem. Ostatní hospodářské budovy dvora z režného cihelného zdiva, pocházející pravděpodobně z 19. století, byly v uplynulém půlstoletí natolik přestavěny, že jejich původní podoba je v současnosti stěží zřetelná. … více informací na KROS-06_web.pdf (krasnaostrava.cz)