Martin Tomášek | …a čadí Přívoz, Ostrava i Hory (1.část) – archiv bulletinu 1/2018

15. února letošního roku jsem se návštěvníkům Fiducie pokusil představit literární obrazy ostravského prostředí a krajiny vznikající od poloviny 80. let 19. stol. do počátku 20. let století následujícího. Tato tři desetiletí jsou pozoruhodná ze dvou důvodů: jednak jde o období bouřlivého industriálního rozvoje našeho kraje, jednak se v nich poprvé projevuje literární zájem o Ostravsko. Prvním, kdo v novočeské literatuře přirovnal dojem z hutí k peklu a pro výsledný obraz zvolil oxymóron „krásně strašlivý“, byl Václav Kliment Klicpera v povídce Točník z roku 1828. Jelikož byla v českých zemích průmyslová revoluce většinově podporována jako něco, co zaručuje hospodářský, civilizační i národní pokrok, odpovídal tomuto vnímání také vztah většiny literátů. Negativní dopady industrializace na přírodu i člověka začínají být vyslovovány teprve v 80. letech, tj. shodou okolností právě v době, která nás zajímá. Průkopnické reflexe pocházejí z per autorů, kteří se na Ostravsku nenarodili. Rodák z Vysočiny František Sláma působil od roku 1882 v Těšíně a v letech 1887 až 1897 v Opavě jako soudce. Ve svém monumentálním Vlasteneckém putování po Slezsku (1884–86) sice věnuje Ostravě celou kapitolu, zajímá se ale hlavně o její minulost a aktuální postavení českého živlu. První věty znějí: „Nad Moravskou a Polskou Ostravou vznášejí se kotouče dýmu, pod jichž budovami ve vnitru země horníci dobývají uhlí. Přijíždějíce sem po železnici od Frýdku vidíme spoustu budov, z nichž vítají nás věže kostelní. Vše to je Ostrava a v ní část Moravy i Slezska.“ Závěr kapitoly je potom jejich ozvěnou: „Nad Moravskou Ostravou vznášejí se kotouče hustého dýmu, který je tu domovem… Kotouče dýmu. Polská Ostrava je naše, Moravská málo dosud. Kdy se rozplynou?“ Konstatováním, které nenese kladné či záporné hodnocení, se Sláma řadí do období „environmentální necitlivosti“ (tj. necitlivosti vůči životnímu prostředí). O desetiletí později zachycuje novinář, spisovatel a politik Ignát Hořica ve svých Obrázcích ze Slezska publikovaných nejprve v roce 1895 v Národních listech již mnohem expresivnější tvář průmyslového města, jakkoliv v podstatě zůstává věrný klicperovským, infernálním paralelám: … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2018/03/kros_20.pdf