Martin Tomášek | Ostravská flanérie II – archiv bulletinu 3/2016
Dva historické pohledy na Ostravu Hledání prvního literárního zobrazení ostravské krajiny není dosud ukončeno, díky postupné digitalizaci dříve nedostupných materiálů se totiž naše představa postupně zpřesňuje. Přesto se odvážím tvrdit, že jedním z prvních, kdo se pokusil podobu Ostravy slovně zachytit, byl ve svém Vlasteneckém putování po Slezsku (vydáváno sešitově v letech 1884–86) těšínský a později opavský soudce František Sláma působící zde v letech 1882 až 1897. Nad Moravskou a Polskou Ostravou vznášejí se kotouče dýmu, pod jejichž budovami ve vnitru země horníci dobývají uhlí. Přijíždějíce sem po železnici od Frýdku, vidíme spoustu budov, z nichž vítají nás věže kostelní. Vše to je Ostrava a část Moravy i Slezska. Starožitný zámek polskoostravský staví se nám před oči a upomíná nás na šedověké doby, kdy […] (Sláma 1886: 283) V citovaném obrazu je podstatná vertikalita sahající od viděného dýmu na obloze po jen tušené hlubiny dolů, mezi nimiž se nacházejí věže kostela svatého Václava a ostravský zámek (později jsou připomenuty obě řeky kolem něj tekoucí – Lučina a Ostravice). Ostravská pánev skutečně mnoho záchytných krajinotvorných prvků nenabízela, zvlášť pokud ji cestopisec nepozoroval z okolních návrší (v tomto případě má navíc beskydské vrchy, které ji z jihovýchodu výrazně lemují, přímo za zády). S historií obeznámený průvodce proto svou pozornost upíná k památkám odkazujícím do minulosti, která je sice v dynamicky se měnícím industriálním prostoru faktorem nesamozřejmým, nepodstatným a hospodářský rozvoj komplikujícím, vlastenec Sláma právě v nich ale spatřuje doklady, které v rozporu s aktuálním stavem potvrzují český charakter území. … více informací na kros14_web.pdf (krasnaostrava.cz)