Martina Klézlová | Vzpomínka na Petra Bezruče – archiv bulletinu 1/2018

„Drahá slečinko! S jakou radostí jsem se sVámi seznámil a bavil, stakou žalostí jsme se loučili…“ těmito slovy, kterými se rozproudila korespondence mezi Antonínem Vaškem a Marií Brožkovou, se začíná odehrávat také příběh Vladimíra Vaška, básníka známého pod pseudonymem Petr Bezruč. Psalo se léto roku 1865, když se mladý český profesor pocházející z Háje u Opavy vydal na prázdninovou cestu do Bavor. Ve vlaku potkal krásnou dívku, která ho okouzlila recitací básně z Královedvorského rukopisu. „Věru, slečinko, přednesla jste jistě nejkrásnější báseň našeho slavného rukopisu.“ Antonín Vašek obratem změnil své plány a celý zbytek prázdninové cesty strávil s půvabnou dívkou. Do roka se konala svatba a do dvou let, 15. září 1867, se v Opavě manželům Vaškovým narodil syn Vladimír. Antonín Vašek byl pro Opavu významnou buditelskou osobností. Nebýt jeho Opavského besedníku – prvních a dlouhou dobu jediných českých novin na Opavsku – jen stěží by v téměř německé Opavě 60. let 19. století vzklíčila touha po českém jazyku a českém školství. Za jeho vlasteneckou činnost mu bylo Němci často vyhrožováno. Vše vyvrcholilo roku 1873, kdy byl za svou pročeskou činnost trestně přeložen na Slovanské gymnasium v Brně. Rodina se čtyřmi dětmi se musela stěhovat, Vladimírovi bylo 6 let. Také v Brně se Antonín Vašek obklopoval českými přáteli. Zakládal české čtenářské spolky, angažoval se v šíření českého jazyka a kultury. Profesor své děti každý rok brával na prázdniny do svého rodiště – Háje u Opavy. Zde prožil malý Vladimír společně se svými sourozenci a jejich pěti sestřenicemi z Háje několikeré prázdniny. To v srdci malého chlapce nezapomenutelně prohloubilo vztah k tomuto kraji. Dětská léta prožitáv zahradách strýce Jana, u řeky Opavy a v lesích kolem Háje se stala pramenem nejkrásnějších chvil, které ve vzpomínkách provázely Vladimíra po celý život. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2018/03/kros_20.pdf