Michal Dušenka | Věznice Heřmanice a její nejslavnější političtí vězni – Havel, Dienstbier a Benda – archiv bulletinu 1/2022
Dnešní Věznice Heřmanice se rozprostírá na zhruba osmihektarové ploše, která se nachází jen pár kilometrů od centra Ostravy. Leží na pravém břehu řeky Ostravice v městském obvodu Slezská Ostrava. Podle názvu by se mohlo zdát, že by se trestnice měla nacházet na katastrálním území Ostravy-Heřmanic. Ale není tomu tak. Přestože stojí nedaleko hranic městské části Heřmanice, spadá ještě pod Ostravu-Hrušov. Pojďme nahlédnout za oblak tajemna, jenž se okolo této káznice rozprostírá, a podívat se na její historii. Vznik zdejšího vězeňského zařízení datujeme do roku 1959. Tehdy však nebyla založena věznice, ale nápravně pracovní tábor, a to na základě požadavku Ostravsko-karvinského revíru kvůli nedostatku pracovních sil v důlních podmínkách. Odsouzení byli proškoleni a zařazeni k práci na Dole Stalin (1962–1990 Důl Rudý říjen, poté Důl Heřmanice), kde fárali až do roku 1967, kdy byla šachta uzavřena. Roli hlavního pracoviště pak zaujaly Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, nicméně méně problémoví vězni pracovali i v areálu samotné káznice. Chvíli po založení stanul v čele heřmanického tábora kpt. Miroslav Weiss. Za jeho působení narůstalo fyzické násilí na vězních i v situacích, kdy to nebylo nezbytně nutné. Po vyšetřování byly k soudu předány jen vedoucí osoby tábora – kpt. Weiss, por. Fišar a por. Stromšík. V červenci 1961 vojenský soud všem jmenovaným udělil podmíněné tresty a náčelník Weiss byl propuštěn ze služeb ministerstva vnitra. Což jen dokazuje, že situace v nápravných zařízení nebyla jako v táborech nucených prací v první polovině 50. let a že docházelo i k sebereflexi, byť ve velmi omezené míře. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS37-online.pdf