Milan Palák | Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní – archiv bulletinu 3/2021

Před vydáním trilogie Viktora Velka Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní se nikdo obsáhleji nesoustředil na srovnání a alespoň dílčí propojení dvou zdánlivě nesourodých hudebních světů, kterými byly kulturní metropole Vídeň a kulturní periférie Ostrava. Nebyla zcela odstrčeným provinčním městem, stejně jako jím nebyla blízká Opava, jejíž vztah k Vídni popisuje publikace Martina Pelce, Pavla Šopáka a Hana Šústkové vydaná před deseti lety Opava – Vídeň. Měšťanská kultura 19. století mezi periférií a centrem (2011). Rozvoj architektury, výtvarného umění, podnikání v mnoha odvětvích, to byly podněty pro hojný pohyb mezi oběma městy, jemuž napomáhalo i přímé dopravní spojení. Touha stát se hudebním umělcem ve Vídni byla vždy silnou motivací, ale nakolik byla přitažlivá Ostrava? Provázel ji věhlas města s vysokou hudební kulturou a kvalitními životními podmínkami, nebo se stala docela dobrou štací, když to nevyšlo jinde…? Jak to tedy bylo s hudební kulturou v Ostravě a vazbami jednotlivých umělců na Vídeň, o tom pojednávají tyto tři Velkovy knihy: Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní 1 – Helena Zemanová, Richard Chýla-Graeven, Karel Kalmar (Karel Šoupal), Asta Šindlerová, Jaroslav Háša, Jindřich Záletka, Bohuš Tichý, Věra Borská, Norbert Dörfler, Eduard Jarošek. Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní 2 – Český Caruso Richard Kubla. Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní 3 – Lída Mašková-Kublová, Eva Hadrabová-Nedbalová. Vydalo je Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity v rozmezí let 2018–2021. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS35-online.pdf