Milena Vitoulová | Za Josefem Kiszkou – archiv bulletinu 4/2022

S Josefem Kiszkou jsem se setkala po deseti letech od svého nástupu do Stavoprojektu. Výrazný, nepřehlédnutelný, trochu podmračený, čerstvý absolvent brněnské fakulty architektury neměl příliš důvodů k radosti; utažený režim osmdesátých let neskýtal mnoho příležitostí pro vývoj a kreativitu mladého architekta. Pracoval v ateliéru v Havířově, zatím co já v Ostravě-Porubě, takže jsme se potkávali při pracovních příležitostech nebo při různých společných výročích či akcích; tehdy jsem poznala, že se na své přátele umí také rád a mile usmát. V devadesátých letech jsme měli spolu se skupinou dalších architektů podobný názor na změny ve společnosti a setkávali jsme se stále častěji při formulaci našich postojů a činů týkajících se architektury, nejdřív v Obci architektů, později v představenstvu České komory architektů. Jako autorizovaní architekti jsme dali Stavoprojektu vale a založili své vlastní projekční kanceláře. V té době dostal Josef příležitost k projektování a realizaci polského gymnázia v Orlové, stavby, která v kraji výrazně zazářila svou kvalitou a originalitou. Všichni jsme mu ten úspěch přáli.… více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS40-online.pdf