Milena Vitoulová | Znovu o Moravskoslezské vědecké knihovně, tentokrát v komorní scéně Aréna – archiv bulletinu 2/2016
Je sotva možné vyjmenovat množství akcí, které proběhly od roku 2004 – data, kdy se poprvé začalo hovořit o výstavbě nového sídla Moravskoslezské vědecké knihovny, data, kdy jsme s tehdejším vedením kraje a města po několika diskusích dospěli ke shodě, že bude na tuto stavbu vyhlášena veřejná architektonická soutěž. Následovalo vyhlášení vítězného projektu, kterému dala veřejnost název Černá kostka. Bohužel, brzy po krajských volbách v roce 2008 nastalo ze strany pořizovatele (Moravskoslezského kraje) zpochybňování projektu, které následovala reakce veřejnosti – petice a akce na její obhajobu. Dnes jsme svědky snahy postavit knihovnu v Dolní oblasti Vítkovice a nečitelných, snad i rozpačitých kroků kraje. Antikvariát a klub Fiducia uspořádal v květnu vKomorní scéně Aréna další debatu o knihovně, tentokrát v rámci zahájení nového cyklu „Fiducia v Aréně“. Debaty jsem se zúčastnila jako host diskusního panelu, a to nejen jako členka okrašlovacího spolku, ale také proto, že jsem sestavila porovnání finančních nákladů Černé kostky architektů Kuby a Pilaře a návrhu knihovny v Dolní oblasti Vítkovice z dílny architekta Josefa Pleskota. Diskusí o knihovně se účastním od roku 2004, kdy jsem jako regionální zástupkyně České komory architektů prosazovala vypsání architektonické soutěže, byla jsem poté také členkou odborné poroty dané soutěže. Diskusnímu panelu o knihovně předcházela přednáška Jana Jehlíka a Jiřího Plose o výzkumném projektu fakulty architektury ČVUT – metodický postup zadávání územních plánů, s cílem uvést Moravskoslezskou vědeckou knihovnu jako jednu z významných staveb občanské vybavenosti do kontextu se současnou problematikou rozvoje velkých evropských měst. Během 80 minut přednášející představili další odborníky, kteří se na tomto projektu podíleli a jeho strukturu a smysl. Územní plán nemá být jen přehledem údajů o zastavitelných či nezastavitelných plochách ve městě, jejich druhu, velikosti a podobně, o dopravní a inženýrské infrastruktuře, ale má přinést – po důkladném průzkumu a obšírném projednání s celou škálou zástupců veřejnosti – představu, vizi, jakým směrem se město bude rozvíjet, kde například plánuje významné budovy, jestli bude expandovat nebo bude naopak využívat nezastavěných ploch a tak dále. Jiří Plos mimo jiné poznamenal, že územnímu plánu města by měl logicky předcházet strategický plán, ne naopak. Jan Jehlík poukázal na velký potenciál, který má Ostrava ve svých třech stech tisíc obyvatel. … více informací na kros13_2-2016.pdf (krasnaostrava.cz)