NEJOBÁVANĚJŠÍ INTERNAČNÍ TÁBOR POVÁLEČNÉHO OSTRAVSKA HANKE bude mít naučnou cedulku

Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu v neděli 21. června v 18:00 slavnostně odhalí naučnou cedulku o internačním táboru Hanke. Ten patřil k nejobávanějším poválečným koncentračním táborům na Ostravsku. Německé oběti poválečného běsnění v Ostravě dodnes nemají důstojnou připomínku ve formě naučné cedule či pamětní desky, přestože mnohdy byli zabíjeni, mučeni a znásilňováni nevinní civilisté, ženy a děti. 

Naučná cedulka bude instalována ve výloze prodejny Vinotéky u kapličky, vedle prodejny Albert u dolu Jindřich. Tímto chceme poděkovat Vinotéce u kapličky za ochotu, s jakou nám výlohu poskytla. 

Text o internačním Táboru Hanke lze uvést pouze s citací zdroje! Děkujeme za pochopení. 

Zdroj: Krásná Ostrava a portál Modernídějiny.cz 

Fotografie zdroj: Archiv města Ostravy

 

INTERNAČNÍ TÁBOR HANKE

 V objektu bývalé zasilatelské firmy „Hanke“ na Nádražní ulici v Moravské Ostravě byl vytvořen již v první polovině května 1945 internační tábor pro Němce a osoby podezřelé ze zrady a kolaborace za protektorátu. Do tábora, označovaného jako „prozatímní policejní věznice“, byli dopravováni především nacisté (příslušníci SA a SS) a kolaboranti, ale také váleční zajatci, a nacházely se zde rovněž ženy s dětmi, jednalo se o osoby z Ostravy i vzdálenějších míst. Za dobu jeho existence táborem prošlo téměř 600 mužů a 100 žen. Na táborem „Hanke“ vykonávalo dohled politické oddělení policejního ředitelství a zpočátku jej střežila dozorčí služba výpomocných členů Národního bezpečnostního sboru (NBS). Zadržené osoby byly umístěny v konírnách, stájích a ve volně stojících stěhovacích vozech, hygienické i vyživovací poměry v táboře byly velmi špatné. Němci zde byli vystavováni pravidelným násilnostem, brutálnímu mučení a dokonce zde byli bez soudu popravováni. Exekuce zde vykonávali naprosto surovým a nelidským způsobem vedoucí politického oddělení ostravského ředitelství NBS Vladislav Kusz a horník z Hrušova Emil Martínek, členové KSČ, mezi dozorci byli obávanými surovci především Josef Jurášek a Leopold Pieczka, rovněž členové KSČ. Sadistické činy na pokyn nadřízených vykonával obzvláště krutě rovněž Jindřich Glos (Heinrich Gloss), podle dochovaných svědectví bývalý příslušník SA. Nadvládu bezpráví a sadistických dozorců nepřežilo podle zjištění historiků 231 osob. Mrtví byli většinou odváženi na městský hřbitov a tam ukládáni do hromadného hrobu, který dodnes není označen, některá těla zabitých byla zřejmě přivezena do ostravského krematoria.

 Viníci těchto zločinů nebyli nikdy potrestáni.

 

 

Z DOBOVÝCH DOKUMENTŮ

Asi od 10.5.1945 do 13.6.1945 docházelo v táboře HANKE, kam byli soustředěni Němci i Češi obvinění z kolaborantství, k ukrutnostem a zločinům. Vedení tábora podléhalo Vladislavu Kuszovi a Emilu Martínkovi, strážní službu vykonávali Josef Jurášek a Ludvík Pieczka, vesměs z Ostravy. Ti svěřili výkonnou službu Němci J. Glossovi, kterého jmenovali tzv. k[á]pem. Gloss, který měl zřejmě sadistické sklony, utloukal vězně a prováděl exekuce oběšením. Internovaní byli i stříleni. Popraven byl i Čech František Šedina, který bydlel v táboře. Byl obviněn, že [z]prostředkuje styk internovaných Němců s jejich příbuznými. Strážci tábora navštívili po jeho zajištění jeho ženu, která též bydlela v prostoru tábora, odňali jí její věci a dopustili se na ní násilného smilstva. Dále znásilňovali internované Němky, které si vodili do bytu. Němcům odebírali cenné věci, které si ponechali. Uvedení strážní vytrhávali internovaným za živa i po smrti zlaté zuby a ponechali si je. Když byla do tábora přivedena starší žena z Fulneku, nařídili Němci Glossovi, aby jí do přirození vrážel obušek, a nutili přítomné Němce, aby ji znásilňovali, pak byli všichni popraveni…

Stručný záznam MV o událostech v internačním táboře „Hanke“ v Moravské Ostravě a jejich vyšetřování, 14. listopadu 1947, Praha.
Sraz bude v neděli 21. června v 18:00 u zastávky důl Jindřich v centru Ostravy (u Alberta).
Zároveň bude pokřtěno nové číslo bulletinu Krásná Ostrava.
BULLETIN KRÁSNÁ OSTRAVA 02/2015
V letním čísle bulletiňu Krásná Ostrava najdete příspěvek historika Radoslava Daňka věnovaný ostravským pracovním táborům, zakládaným po skončení druhé světové války od května 1945, historik Ondřej Kolář popisuje život ostravských tuláků v první polovině dvacátého století. Na postupné umírání architektonického skvostu Ostravica-Textilia upozorňuje příspěvek Ilony Vybíralové, text fotografa Ondřeje Durczaka přináší informace o silně zchátralém michálkovickém koupališti Eldorado. Historik umění Martin Strakoš připomíná architektonické hodnoty cenné ostravské stavby v bruselském stylu – vítkovického nádraží a upozorňuje na fakt, že tato krásná stavba bohužel dlouhodobě chátrá. Jak už jsme psali v minulém čísle, okrašlovací spolek se letos začal zabývat i odumíráním historického centra Ostravy a spustil facebookovou iniciativu Ostrava je v centru. Spolu s Antikvariátem a klubem Fiducia jsme na jaře připravili několik akcí a veřejných debat, které se snaží pojmenovat nejdůležitější problémy spojené s vylidňováním historického centra. Včervnovém bulletinu najdete článek architektky Mileny Vitoulové, která glosuje aktuální diskuse o záměru přesunout některé z funkcí z centra města do Dolní oblasti Vítkovic. Obdobným tématem se zabývá i příspěvek o kauze Černá kostka, ve kterém se pokoušíme podrobně zmapovat celou historii diskusí a peripetií kolem plánované výstavby nového sídla Moravskoslezské vědecké knihovny. Aktuální číslo připomíná i výročí významné osobnosti ostravské literatury – Viléma Závady, který by letos oslavil 110 let od narození. Článek se mimo jné věnuje jeho překladům náboženských textů. Duchovní tematikou se také zabývá příspěvek o náboženských hnutích ve Svinově a článek historičky Romany Rosové o výstavbě přívozského kostela. V novém čísle Krásné Ostravy najdete i další, věříme, že inspirativní, články. Budeme rádi, když vám zpříjemní léto a potěší vaši mysl.
Bulletin Krásná Ostrava vydává od června 2013 pravidelně na rovnodennost a slunovrat okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu. Vychází vlastním nákladem, formou dobrovolnické práce. Za tisk děkujeme tiskárně Printo.