Nina Pavelčíková | Návrat k poválečným událostem v táboru Hanke – archiv bulletinu 3/2017

Okrašlovací spolek za krásnou Ostravu připomněl v roce 2015 umístěním krátkého textu v místě bývalého zasilatelství Hanke na Nádražní ulici 75 obětí poválečné „pomsty“ na německém obyvatelstvu Ostravy a okolí. Otevřel tím řadu dalších akcí, které vyvrcholily na počátku roku 2017 ustavením komise Magistrátu města Ostravy, pověřené přípravou památníku civilních obětí II. světové války. Pod vedením člena zastupitelstva, ostravského herce Vladimíra Poláka, tato komise navrhuje, aby památník všem civilním obětem války vznikl v sadu Milady Horákové (bývalý ostravský městský hřbitov a cenná, bohužel zbořená budova krematoria). Zabývá se však také otázkou důstojné oficiální připomínky nelidského zacházení s osazenstvem internačního tábora Hanke, v němž strážní mučili a bez soudu popravili (většinou oběšením) 231 (nejen) německých obyvatel Ostravska. Internační tábory pro Němce byly zřizovány ve všech větších městech ČSR bezprostředně po osvo-bození, v Ostravě jich bylo více než dvacet. Areál firmy Hanke byl zřejmě vybrán i proto, že byl v centru měst, nedaleko od významných správních budov. Od 12. května 1945 byl tábor střežen dozorčí službou výpomocných členů Národní stráže pod vedením horníka z Hrušova Emila Martínka. On a jeho pomocníci využili sadistických sklonů internovaného Heinricha Glosse, který se stal vykonavatelem jejich příkazů a popravčím. Měl na svědomí pokusy o mučení elektrickým proudem, lámání končetin a žeber, páčení zlatých zubů, hromadné soulože před popravou, dobíjení mučených kameny a cihlami. Zneužíval jako pomocníky i další internované. Na jeho postupy dohlíželi strážci, kteří také řadu poprav vykonali střelbou. Sám Martínek zastřelil 25. května českého obyvatele areálu Františka Šedinu za to, že pomáhal internovaným vynášením zpráv pro příbuzné; po jeho smrti okradl a několikrát znásilnil jeho ženu. Aby zakryl předešlé exekuce, zosnoval Martínek 5. června údajnou „vzpouru“ osazenstva tábora a označil Šedinu (který byl už několik dní po smrti) za jednoho z jejích organizátorů. Následující den přinesl komunistický list Nová svoboda zcela vylhanou zprávu o „zločinné vzpouře“, kterou stráže potlačily střelbou, tu pak přejala řada dalších periodik. Zveřejnění zprávy vyvolalo na Ostravsku velký rozruch a výrazně posílilo protiněmecké nálady obyvatel. … více informací na kros-18_nahled.pdf (krasnaostrava.cz)