Ondřej Slach | Když méně neznamená více aneb demografické „smršťování“ Ostravy – archiv bulletinu 2/2013

Předmětem tohoto krátkého textu je v analytické rovině nastínit proces demografického „smršťování“ města Ostravy a dílem také naznačit možné implikace z něj plynoucí, přičemž již na úvod textu považuji za nutné zdůraznit, že se nebudu zabývat možnostmi řešení snižování počtu obyvatel, protože samotné možnosti, jak čelit tomuto procesu bych rád nastínil v jiném textu. O tom, že Ostrava, případně celý Moravskoslezský kraj ztrácí obyvatelstvo, se začíná hovořit dokonce i v celostátních médiích, nicméně tyto stručné skici nepostihují širší souvislosti zmiňovaného procesu. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ DO ROKU 1989: RŮST PRŮMYSLOVÉ METROPOLE. Od počátků průmyslové revoluce vykazovala Ostrava jako další průmyslová města silný až skokový demografický růst. Dynamiku změn počtu obyvatel (etnicky velice pestrých) můžeme demonstrovat nárůstem počtu obyvatel mezi lety 1869 a 1910 o 148 tisíc (482 %), kdy některé městské části vykázaly růst o neuvěřitelných 1 768 % (Mariánské Hory), respektive 1 140 % (Vítkovice). Podobného růstu dosáhlo například Porúří, kde počet obyvatel v letech 1873 až 1913 vzrostl o 382 % (Wehling 2002). Intenzita růstu počtu obyvatel poněkud oslabila v prvních třech dekádách dvacátého století, kdy růst počtu obyvatel dosáhl přibližně 157 %. Během II. světové války vinou bombardování počet obyvatel Ostravy klesá, neboť byla poškozena řada domů v hustě obydlených oblastech (jenom v samotném centru bylo poškozeno nebo zničeno okolo 20 % všech budov [Jiřík et al. 1993]). Zásadně se však projevila likvidace etnické pestrosti v důsledku válečných (deportace Židů) a těsně poválečných událostí (odsun Němců), přičemž tyto změny dopadly největší vahou na nejstarší části města. Nicméně do konce druhé světové války se město příliš nelišilo od svých průmyslových protějšků v západní Evropě. Politický převrat v roce 1948 spojený s uchopením moci komunistickou stranou byl pro Ostravu jako „ocelové srdce“ státu obzvláště významný. S expandujícím průmyslem stoupala poptávka po nových pracovních silách, což se promítlo do nárůstu počtu obyvatel zejména mezi lety 1950 (215 791) a 1970 (297 171 obyvatel). Od roku 1975 klesá význam migračního salda a demografický růst začíná být závislý na přirozeném přírůstku (Havrlant 1980). Dokazuje to snížení dynamiky růstu obyvatel mezi lety 1980 a 1991 (+ 5 295 obyvatel). Demografický růst v období socialismu měl prostorově vysoce diferencované dopady, které byly podmíněny direktivním městským plánováním. Budovatelský étos se v 50. letech soustředil na extenzivní rozvoj města, přičemž základní rysy nových rozvojových sídelních plánů byly stanoveny v duchu „socialistického realismu“. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2013/09/KROS-02-web.pdf