Ostrava bude mít opravené cenné sochy v sadu Horákové, slavnostní odhalení 10. 10. od 17:00

Ostrava bude mít opravené čtyři cenné sochy v sadu Milady Horákové. Díky grantu Statutárního města Ostravy nyní opravu realizuje Antikvariát a klub Fiducia a okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu ve spolupráci s restaurátorem soch Tomášem Skalíkem.  Přestože bylo září především deštivé a opravám moc nepřálo, předpokládáme, že všechny čtyři sochy budou opravené do 10. října, kdy vás zveme na Slavnostní odhalení a komentovanou prohlídku opravených soch. Sraz bude v  17:00 u Domu kultury města Ostravy.  Provede vás popularizátor ostravských soch Jakub Ivánek. Restaurátor Tomášek Skalík bude hovořit o tom, jak se které dílo opravovalo.

Oprava soch je realizována díky grantové podpoře Statutárního města Ostravy.

Spolu s veřejností a restaurátorem Tomášem Skalíkem od září postupně opravujeme cenný soubor 4 dochovaných plastik z Mezinárodního sympozia prostorových forem, které se konalo v Ostravě v letech 1967 a 1969. Soubor sympozijních plastik v sadu Milady Horákové považujeme za nejdůležitější uměleckou sbírku na území města Ostravy. V současné době opravujeme nejstarší plastiky z prvního sympozia z konce 60.let. Jde o plastiky bez názvu, jejichž autory jsou Rudolf Valenta, Yves Trudeau a Otto Cienciala, a plastiku Zázračný strom – Město utopie, jejímž autorem je Štefan Belohradský. V sadu se vyskytuje ještě druhá skupina 4 plastik, které vznikly během tzv. obnoveného sympozia jako náhrada dříve zničených objektů jiných umělců. Ty bychom chtěli opravit příští rok, pokud získáme dostatečné finanční prostředky. Sochy byly špinavé, posprejované, v minulosti neodborně vyspravené nevhodnými nátěry. Tři ze čtyř plastik jsou od původu barevné, tudíž je opravujeme očištěním od nečistot a starých nátěrů a následně nátěrem podle původní podoby. Čtvrtá plastika je bez nátěru s korodujícím povrchem, která byla pouze očištěna a ošetřena. Opravu soch nyní provádí restaurátor MgA. Tomáš Skalík.

Přiložené fotografie: René Stejskal

K historii sympozijních plastik:

Záměrem ostravského sympozia bylo vytvořit prostor pro vznik progresivního umění, které by zrcadlilo průmyslový charakter města a odpovídajícím způsobem tak dotvořilo jeho veřejný prostor. Toho mělo být dosaženo již volbou materiálu, kterým se stal výhradně kov zpracovávaný v halách Vítkovických železáren. Ty se na akci podílely – přenechaly zúčastněným sochařům své prostory i zaměstnance, kteří vytvořili technické zázemí velkolepého projektu. Bienále se zúčastnilo celkem 13 výtvarníků z Československa i zahraničí. Jejich díla byla instalována v Komenského sadech.

Tzv. normalizace krutě zasáhla do osudů čerstvě instalovaných děl. Tyto výhradně abstraktní práce svobodně smýšlejících výtvarníků musely z největšího ostravského parku v centru města zmizet. Roku 1974 byla všechna demontována, některá z nich přitom zničena či poškozena a všechna byla rozvezena na více či méně vzdálenější místa, odkud se na počátku 90. let podařilo do Ostravy vrátit 4 dotyčné plastiky. Ty byly následně doplněny souborem dalších 4 plastik, které vytvořili umělci, jimž byla jejich díla za „normalizace“ zničena. Všechna díla byla rozhodnutím Útvaru hlavního architekta města Ostravy instalována do sadu Milady Horákové, a to dle propozic samotných umělců či zúčastněných architektů a organizátorů sympozia.

Soubor sympozijních plastik v sadu Milady Horákové považujeme za nejdůležitější uměleckou sbírku na území města Ostravy, o kterou by mělo být náležitě pečováno. Její současné umístění považujeme po předchozích peripetiích za finální a nejvíce vyhovující. Jejich rozdělením by soubor (ostatně jako každá kolekce) utrpěl a hrozila by ztráta hodnoty celku.

Vzorem ostravskému sympoziu se kdysi stala podobná akce odehrávající se v severopolském Elblągu v letech 1965, 1967 a 1969. I tam je postupně probíhající renovace prostorových forem financována z grantů, jejichž žadatelem je Centrum Sztuki Galeria EL.