Ostravská univerzita vydala další zajímavou publikaci

Na počátku září 2013 spatřila světlo světa publikace s názvem „Krajina. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění“, v některých kapitolách je pojednáno rovněž o krajině ostravské. Knihu vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity s vročením 2012 a přispělo do ní i několik členů našeho okrašlovacího spolku, například Martin Tomášek, Martin Strakoš či Iva Málková. Knihu prodává knihkupectví Academia.   

Z předmluvy literárního historika Martina Tomáška (spolu s Janem Malurou editora knihy) vybíráme: Předkládaná kniha zasvěcená prostoru krajiny koncepčně navazuje na publikaci Město vydanou v roce 2011. Rovněž zde usilujeme o mezioborovou perspektivu a vycházíme z diskuzí II. ostravského sympozia uskutečněného v Antikvariátu a klubu Fiducia 6.–7. září 2012, jehož hlavním organizátorem byl Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Jelikož se většina příspěvků zrodila na poli literárněvědného uvažování, rozhodli jsme se umístit na samotný začátek (Východiska a kontexty) úvahy estetika, antropologa (kulturního geografa) a historika umění, které celý problém otevírají z pro nás inspirativních úhlů; autoři dalších oddílů knihy se sdružili především kolem fenoménu krajiny ve starší literatuře (Od barokní sakralizace po romantickou geologii), zabývali se jí v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody (Krajina pravdě podobná) nebo v šířeji pojatém regionálním záběru (Ostravě na dotek a na dohled); inspirativnost zvoleného tématu potvrzuje svou pestrostí závěrečný oddíl zaměřený na velmi odlišné přístupy ke krajině, a to nejen v dílech literárních (Způsoby vytváření krajiny); diskutované aspekty a přístupy jsou podány přehledně a ve vzájemných souvislostech v závěru knihy (Bilance a souvislosti). Významnou motivaci k organizaci obou sympozií završených kolektivními monografiemi představovala snaha reflektovat Ostravu a Ostravsko nikoliv v izolované podobě, ale vedle jiných měst a krajin v kontextu současného humanitně orientovaného bádání zaměřeného na problematiku prostoru. Zároveň pokládáme za podstatné vložit právě zde, v oblasti, v níž exploatace přírodního bohatství vedla k radikální proměně lidských sídel a okolní krajiny, stejně jako kultury v nejširším slova smyslu, „uhelný kamínek“ do mozaiky zkoumání vztahu člověka a světa, který ho obklopuje.

 

Obsah:

Martin Tomášek Ohlédnutí // I. Karel Stibral Současná estetika a krajina Přemysl Mácha Krajina a krajinomalba – výchozí teze ke studiu krajiny Petr Tomášek Obraz krajiny – krajina v obraze // II. Jan Malura Literární reprezentace krajiny v raném novověku. Les – zahrada – hora Jakub Ivánek Reprezentace lázeňské krajiny v literatuře raného novověku – Martina Dragonová Papírová česká skořábka co mušle perlová: sakralizace reálného světa v de Waldtově kázání – Veronika Faktorová Koncepty krajiny v romantické geologii, aneb o významu obrazotvornosti // III.Alice Jedličková Od prostředí ke krajině. Pokus o vymezení pojmu oklikou přes realistické zobrazení Martin Tomášek Funkce literární krajiny u Karla V. Raise Stanislava Fedrová Krajina jako kulturní koncept. Od literatury k malířství, fotografii a zase zpátky Richard Změlík Želary – vesnice, která není na žádné mapě (fikční reprezentace krajiny a prostoru) // IV. Zdeněk Smolka Beskydské dominanty v básnických textech přelomu 19. a 20. stol. Iva Málková Industriální Ostravsko jako literární krajina Jiří Svoboda Spisovatelovo osudové zaujetí krajinou Stanislava Schupplerová Topos krajiny v literatuře Jesenicka // V. Gertraude Zand Zkrocení zlé krajiny – Puszta Josefa Knapa Jan Nemček Poznámky k pojmu „krajina“ podle Heleny Jarošové Vít Erban Básnická kompozice Garyho Snydera Hory a řeky bez konce jako literární krajinomalba: tvůrčí postupy, zdroje a inspirace Martin Strakoš Mezi krajinou funkční a krajinou obytnou // Jan Malura Bilance a souvislosti