Pavel Březinský | Mariánský kult v Ostravě na přelomu 19. a 20. století na příkladu vzniku chrámu Panny Marie, Královny posvátného růžence, v Hrabůvce – archiv bulletinu 1/2015

Město Ostrava jako současné sídlo biskupa, jehož území bylo na přelomu 19. a 20. století pod církevní správou olomouckého arcibiskupství a vratislavského biskupství, prošlo nejen složitým náboženským vývojem, ale také bouřlivými společenskými změnami. Město na pomezí dvou historických zemí Moravy a Slezska proto nabízí pohnutou a zajímavou historii, která si dokáže získat mnoho obdivovatelů a nadšenců. Lidé si Ostravu spojují především s uhelným dolováním, železárnami a továrními komplexy. Zdaleka to ale nebyl jen průmyslový vývoj, který měnil tvářnost tohoto tehdy dynamicky se vyvíjejícího města. Současná generace se snaží navázat na původní tradice, zachovat jak technické památky spojené s těžkým průmyslem, tak s nemenším úsilímkulturní památky, které byly důležitými společenskými centry. Jedná se například o školy, kulturní či obchodní domy a zámky původně samostatných obcí. Především bych však chtěl v tomto článku vyzdvihnout ostravské skvosty církevní architektury – kostely. Nejen obyvatelé Ostravy potřebovali náboženské kultovní místo, kde by se setkávali s Bohem, a načerpali tak duchovní síly do dalších pracovních dnů. Vzhledem k tomu, že se současná Ostrava skládá z třiceti čtyř městských částí, které měly často až do 2. poloviny 20. století samostatný historický vývoj, je zřejmé, že se na jejím území nachází velké množství nejen kostelů, ale i kaplí, kapliček a křížů. Osud původně samostatných obcí byl stvrzen nalezením uhlí, následným rozmachem průmyslu a vytvořením nové aglomerace, která měla za následek vznik budoucího ocelového města. S postupně vyšším počtem továren a dolů v této oblasti bylo zapotřebí nových zaměstnanců, s čímž souvisí přistěhovalectví do zdejšího kraje. Noví obyvatelé, původně z blízkých oblastí a následně i z těch vzdálenějších, se zde postupně usadili. Docházelo tak k masovému nárůstu obyvatel, jehož následkem nastaly populační změny. Původně vesnické obce se měnily v průmyslová předměstí. Nastaly pokusy o slučování obcí nebo o povýšení vesnic na městyse, ve kterých bylo především během 19. století zapotřebí nejen vybudovat nové školy nebo obecní domy, ale i pomýšlet na výstavbu větších a zároveň reprezentativnějších kostelů. Původní kaple a kostelíky již kapacitou nedostačovaly, pokud se vůbec v katastru dané obce církevní objekt nacházel. Nedostačující síť chrámů měly na přelomu 19. a 20. století doplnit nové objekty i na území nově vznikajícího města – sídelní aglomerace. Periodikum Ostravský deník ze dne 9. listopadu 1907 však prezentovalo jiný názor: „Což kdyby tak české obce mnohdy místo kostelů a far stavěly raději továrny?“ … více informací na KROS-08-vnitrek_a5.indd (krasnaostrava.cz)