Pavel Březinský | Nerealizovaný záslibný kostel Neposkvrněného Srdce Panny Marie na Hladnově – archiv bulletinu 4/2015

Síť mariánských sakrálních objektů na území města Ostravy, jež byla na přelomu 19. a 20. století ve velkém měřítku rozšířena, se měla po skončení druhé světové války rozrůst o další kostel Panny Marie. Co vedlo věřící k jeho vystavění a kde měl být svatostánek postaven, se pokusíme nastínit v následujícím textu. Tento příběh se týká ostravského kopce, který si nyní spojujeme především s vodárnou, gymnáziem či vysokoškolskými kolejemi. Řeč je o Hladnově. První písemná zmínka o této čtvrti, původně osadě Polské Ostravy Zámostí, pochází z roku 1508. Bývala zde velká ovčírna, les, bažiny a pole sloužící k obživě místních obyvatel. S postupnou industrializací na Ostravsku se v průběhu 19. století postupně měnil i Hladnov a původní les táhnoucí se od Dolu Terezie (později Petr Bezruč) ke Stromovce byl vykácen. Vyrostly zde haldy a zbytek území byl proměněn v zemědělskou půdu. Po vydání obecního zřízení byla osada Hladnov v roce 1849 spolu s katastrálními obcemi Polská Ostrava, Zámostí, Podborčí, Hranečník, Zárubek, Malé Kunčice (dnes Kunčičky) a Michálkovice sloučena v politickou obec Polská Ostrava (v roce 1919 přejmenována na Slezskou Ostravu). Roku 1866 se obce Michálkovice a Malé Kunčice osamostatnily. V období první republiky byla po stranách silnice do Heřmanic vystavěna nová bytová zástavba s názvem Nová osada. V 50. letech 20. století byl Hladnov nejlidnatější částí Slezské Ostravy a přezdívalo se mu „ostravské Hradčany“. Co však této osadě, současné slezskoostravské čtvrti, dodnes chybí, je místo pro bohoslužebné účely. Hladnov byl od zřízení římskokatolické farnosti v Polské Ostravě okolo roku 1560 přifařen k tamní duchovní správě a sdílel s ní osudy náboženského vývoje. Jejím centrem byl nejprve zcela dřevěný kostelík, který v roce 1555 nahradil nový, zčásti kamenný a zčásti dřevěný kostel sv. Jiří. V roce 1783 byl v jeho blízkosti postaven chrám sv. Josefa (spolupatronka Panna Marie Karmelská), jenž slouží obyvatelům Slezské Ostravy dosud. Objekt kostela sv. Jiří, proměněný v obecnou školu, se nacházel na místě domu č.p. 70, zbořeného v roce 1985, na levé straně Klášterní ulice ve směru od chrámu sv. Josefa. Připomínkou na dávnou sakrální minulost tohoto místa je travnatá plocha, která do roku 1823 sloužila jako hřbitov. Navzdory přifaření Hladnova k Polské/Slezské Ostravě, docházeli na konci 19. a v první polovině 20. století zdejší věřící se spoluvěrci ze Zámostí na mše svaté do Moravské Ostravy. Cesta byla pohodlná a kostel sv. Václava se nacházel ihned za mostem, kostel Božského Spasitele o kousek dále. Naproti tomu trasa do svatojosefského svatostánku byla kopcovitá a pro starší věřící náročná. … více informací na KROS-11_web.pdf (krasnaostrava.cz)