Petr Kočárek | Hmyzí domky, broukoviště a jejich význam v ochraně hmyzu – archiv bulletinu 1/2022

Hmyz je na této planetě nesrovnatelně déle než my lidé a za tu dobu se stal nedílnou součástí všech suchozemských ekosystémů. Starobylý hmyz stál u zrodu současného světa a významnou měrou se podílel na formování společenstev, doslova je spoluvytvářel, a vazby mezi hmyzem a rostlinami jsou tak těsné, že bez sebe navzájem nemohou dlouhodobě přežívat. Hmyz hraje zásadní roli v rozkladu jak rostlinné, tak živočišné biomasy a v jejím návratu do koloběhu živin, opyluje převážnou většinu kvetoucích rostlin. Dravé a parazitické druhy udržují ostatní druhy hmyzu v optimálních početnostech a brání jejich přemnožování. Zároveň je hmyz nepostradatelnou potravní základnou pro mnoho obratlovců, ptáků, obojživelníků. V současné době jsou všechny ekosystémy na planetě ovlivněné činností člověka. Velké množství druhů vymírá, velké množství již vyhynulo. Ve střední Evropě odhadujeme, že zhruba 30 % všech druhů hmyzu je nějakým způsobem ohroženo. To, že jsou na tom některé druhy hmyzu špatně, víme již desítky let, relativně novou informací však je, že se dramaticky snižují početnosti hmyzu jako celku. Před několika lety se objevila studie, ve které němečtí entomologové porovnávali biomasu hmyzu v 60 rezervacích stejnou metodikou po 30 letech od prvního výzkumu. A zjistili, že se početnost létajícího hmyzu snížila o přibližně 75 %. Podobně varovné výsledky přicházejí i z jiných částí světa a úbytku dříve běžného hmyzu si může všimnout každý, kdo se alespoň 10 let pozorně dívá kolem sebe. Z těch nápadných druhů se to týká motýlů, brouků, čmeláků apod. A úbytek hmyzu je nejvíce nápadný v tzv. kulturní krajině, tedy ve městech a jejich okolí, v krajině využívané člověkem. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS37-online.pdf