Petr Šimíček | Internační tábor Hanke – archiv bulletinu 3/2015

Na Nádražní ulici na místě dnešního parkoviště naproti Dolu Jindřich se po skončení II. světové války nacházel internační tábor pro německé obyvatelstvo Ostravy a okolí, ve kterém pravidelně docházelo z vůle jeho velitelů k násilnostem, brutálnímu mučení a popravám. Nadvládu sadistických dozorců nepřežilo 231 osob. Poválečná atmosféra v Ostravě Před válkou žilo v Moravské Ostravě více než 26 tisíc Němců, kteří tvořili zhruba pětinu celkového počtu obyvatel a spolu s Čechy, Židy a Poláky utvářeli pestrou národnostní skladbu našeho města. Za protektorátu v letech 1939–1945 se vztahy mezi Čechy a Němci v důsledku nacistických represí, brutálních opatření vůči civilistům a všudypřítomnému strachu naprosto zásadně proměnily. Češi bezprostředně po osvobození města 30. dubna 1945 obviňovali Němce jako národ z rozpoutání války i nacistických zločinů a mnozí toužili po okamžité odplatě. Proto také v Ostravě došlo během prvních květnových dnů roku 1945 na mnoha místech k živelnému výbuchu nahromaděné protiněmecké nenávisti. Podstatná část německých obyvatel ovšem město v posledních měsících války postupně opustila, včetně těch, kteří se za protektorátu politicky exponovali a provinili. Cílem okamžité msty, nazývané tehdy „revoluční spravedlnost“, se tedy stalo zbylých více než šest tisíc osob německé národnosti. Často se jednalo o staré či nemocné lidi, ženy s dětmi, ty, kteří se nemohli rozloučit se svým domovem. Mnozí z nich se naivně domnívali, že pokud se ničím za války neprovinili, nemůže se jim nic stát. Opak byl ovšem pravdou. V atmosféře protiněmecké hysterie docházelo k pokusům o veřejné lynčování, rabování německých majetků a napadání německy mluvících osob. Němci z Ostravy a okolí byli postupně zbaveni občanských práv, museli nosit potupné označení písmenem „N“, byli odesíláni na nucené práce a nakonec jim byl vyvlastněn majetek. Během několika týdnů po osvobození bylo v obvodu Velké Ostravy internováno v různých improvizovaných soustřeďovacích zařízeních bez ohledu na míru konkrétních osobních provinění, pouze na základě kolektivní viny a odpovědnosti, kolem čtyř tisíc německých obyvatel a jejich počet dále narůstal. Podle údajů z pramenů můžeme dnes odhadnout, že v ostravských táborech a věznicích jen do podzimu 1945 přišlo o život nejméně 300 lidí. V letech 1945–1948 existovalo na území Ostravy v jejích tehdejších katastrálních hranicích postupně až 43 zařízení s názvy „internační tábor“, „koncentrační tábor“, „pracovní středisko“ či prostě „tábor pro Němce“. … více informací na KROS-10_web.pdf (krasnaostrava.cz)