Petra Bartíková: Beseda o centru Ostravy. Bez přeměny kanceláří na byty bude dál skomírat. Zdroj: IDnes, 22.3.2015

Primátor, architekti, historik, urbanisté, sociolog a režisér. Ti všichni se tento týden sešli v ostravském Divadle loutek, aby řešili, jak oživit historické centrum Ostravy. Veřejná debata přilákala dvě stovky lidí.

Stavem ulice 28. října u Masarykova náměstí se Ostrava pyšnit rozhodně nemůže.

Stavem ulice 28. října u Masarykova náměstí se Ostrava pyšnit rozhodně nemůže. (11. listopadu 2013) | foto: Josef Gabdzyl

Má obrovský potenciál, ale každý další nepromyšlený krok může způsobit kolosální propad Ostravy, stejně jako prohloubení její prázdnoty. I na tom se shodli hosté veřejné diskuse, kterou pořádal Antikvariát a klub Fiducia, čímž zahájil nový cyklus debat a přednášek nazvaný Co dál, Ostravo? Podle urbanistů je Ostrava nyní v bodě zlomu. Téma oživení centra města přilákalo řadu lidí. Hlediště ostravského Divadla loutek, kam se vejdou dvě stovky diváků, bylo plné. 

„Je vidět, že s centrem něco není v pořádku,“ konstatoval režisér a autor dokumentů Šumná města Radovan Lipus. Z Ostravy odešel před šesti lety a jak řekl, za tu dobu se dost proměnila. Bohužel k horšímu. „Vymírá. Ta rozšiřující se prázdnota je až děsivá. Stačí se po ní projít večer. Podívejte se, z kolika původně bytových domů se staly kanceláře,které jsou dnes prázdné, v lepším případě se vylidní v pět hodin, v tom horším jsou na jejich oknech cedule ‚k pronájmu‘. Palác Elektra býval plný života, stejně jako Fénix. Přitom Ostrava je jedinečná, unikátní – okolím i založením, její centrum je příjemné, proměnlivé a zábavné. Má předpoklady k tomu, aby se v něm dobře žilo. Jen ta jeho přívětivost se poslední dobou ztrácí,“ řekl Lipus.

 

Středu města scházejí lidé

„Město má v sobě neuvěřitelnou sílu, jeho podstata je nádherná, ale jeho vývoj skončil někdy v první polovině minulého století, od té doby sílu ztrácí. A jakékoli další vysávání energie z centra Ostravy může znamenat pro město nenahraditelnou ztrátu,“ upozornil Jiří Plos, odborník na teorii a dějiny architektury a urbanismu.S kolegou Janem Jehlíkem se prošli Ostravou přes Karolinu až k Vítkovicím a zase zpátky. „Procházeli jsme se místy, kde nebylo ani živáčka, kde byl neuvěřitelný průvan, a cítili jsme se tam velmi nepříjemně, na rozdíl od středu města, tedy Masarykova náměstí. Jenže ve středu Ostravy jsme zase postrádali lidi, kteří by to město oživovali a dávali mu sílu,“ popsal Plos.Podle urbanistů se Ostrava ocitá v bodě zlomu: každé další neuvážené rozhodnutí – typu přemístění vědecké knihovny do Dolní oblasti Vítkovic – může způsobit definitivní vylidnění města.

 

Městského majetku je v centru málo

Primátor Tomáš Macura (hnutí ANO) se podobnými úvahami dosud téměř nezaobíral, přiznal, že do komunálních voleb šel s jinými prioritami. „Především jsem řešil ekonomický rozvoj města a životní prostředí. Problematiku centra města a jeho oživení jsem nevnímal jako stěžejní,“ řekl Macura. Poslední dobou to ale vnímá jinak. „Když jsme začali řešit oživení centra Ostravy, chtěl jsem vidět majetkovou mapu města, ať nejprve zjistíme, komu tady co patří a co se s tím dá dělat. Městského majetku je tu málo. Mnoho patří soukromníkům. Ale nic není neřešitelné,“ uvedl primátor. „Centrum města podle mě nebude žít, dokud v něm nebudou bydlet lidé. Nebytové prostory proto musíme přeměnit na byty.“ Podle hlavního architekta města Ostravy Cyrila Vltavského se dosud realizovaly spíše „pitominy“ a chyběla práce s pozemky. „Město sice vytvářelo koncepce, ale cíleně nevyhledávalo pozemky, které by pak vykupovalo,“ konstatoval Cyril Vltavský. A také uvedl, že centrum musí být pro lidi atraktivní, jinak je nikdy nepřiláká, a málo atraktivní je podle něj i proto, že je málo dostupné.

 

Karolina prý byla krutou ranou

„To je totální nesmysl,“ reagoval sociální geograf Petr Rumpel. „Masarykovo náměstí je dostupné během dvou minut z několika zastávek městské hromadné dopravy. Problematické může být parkování nebo propojení s dalšími celky Ostravy, což je například Karolina nebo Dolní oblast Vítkovic.“ Právě Karolina, o které se dnes říká, že je novým centrem Ostravy, si ve čtvrtek večer vysloužila obrovskou kritiku. Podle řečníků to byla právě ona, kdo z Masarykova náměstí, pomyslného srdce města, vysál poslední život. „Karolina byla pro Ostravu krutou ránou. Kdo říká, že městu prospívá, tak se buď hluboce mýlí, anebo záměrně lže,“ sdělil Lipus. Pražského urbanistu Jehlíka Ostrava doslova zklamala: „Kde je projekt Černé louky? Proč se na Karolině postavilo to, co se tam postavilo? Kam se poděla Černá kostka? Pustit fenomenální, architekty obdivovaný projekt krajské vědecké knihovny, byla obrovská chyba. Máte málo podobně atraktivních hraček a budete jich mít ještě méně. Plýtvat jimi je strašně osudové.“Primátor dodal, že na každou další novou stavbu v Ostravě město vyhlásí architektonickou soutěž, a kromě toho již založil pracovní skupinu, která se bude zabývat pouze oživením historického jádra Ostravy. „Tak vám držím palce,“ dodal Jiří Plos.

 

Politika je nutná

Během večera primátor Macura zkritizoval bývalé vedení města: „V loňském roce Ostrava vydala na kulturu, sport a vzdělání celkem 1,7 miliardy korun. Z toho šlo 900 milionů do sportu, jenom jedna desetina do vzdělání a zbytek, asi třicet procent, do kultury. Dominance sportu je drastická.“  V úvodu debaty se však Macura dopustil drobného přešlapu. Řekl, že by nechtěl vystupovat jako politik. „To je jako byste jel na kole a říkal, že nejste cyklista,“ ozval se Jehlík, kterého primátorova poznámka mírně rozčílila – a nebyl sám.  „Politik je zásadní. Bez něj se město nepohne,“ dodal Lipus. Ten i debatu ukončil. „Když jsem přijel do Ostravy na hlavní nádraží, vystoupily se mnou dvě Francouzky s obrovskými kufry. Vyjely po eskalátoru nahoru. A pak se s kufry vláčely dolů. Tři eskalátory, na to by Ostrava mohla mít.“

Zdroj:http://ostrava.idnes.cz/beseda-o-centru-ostravy-bez-premeny-kancelari-na-byty-se-neozivi-px2-/ostrava-zpravy.aspx?c=A150321_2149318_ostrava-zpravy_jog