Plány muzea za 2,5 miliardy v Ostravě vyvolávají vášně. Nikdo netuší, co v něm má být. Zdroj: IHNed.cz, 2.6.2021, autor: Simona Janíková
Na debatě o ostravském muzejnictví, která se minulý čtvrtek odehrála v galerii Plato, bylo dost dusno. Mezi hosty seděl i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se v jednu chvíli rozvášnil tak, až jeho hlasité halekání na moderátora začalo tišit okolní publikum. Ministra naštvaly otázky, které mířily na novou příspěvkovou organizaci s názvem Museum+. Tu zřídilo ministerstvo letos v dubnu na základě memoranda, jež podepsalo s Moravskoslezským krajem, Ostravou a spolkem Dolní oblast Vítkovice v říjnu roku 2019.
„Kde se vzala potřeba nového muzea, to se nikde nedočtu. Ten koncept je velmi abstraktní, ve mně, jako v člověku, který se v tom orientuje, to nevzbuzuje důvěru. Přijde mi to úplně placaté,“ řekl jeden z účastníků debaty Marek Pokorný, ředitel galerie Plato a člen strategického týmu pro koncepci kultury Ostravy.
Museum+ má podle plánu sídlit v Dolní oblasti Vítkovic, konkrétně ve vysokých pecích 4 a 6, v areálu národní kulturní památky. Jde o objekty, které tvoří charakteristické panorama bývalých železáren, a cílem celého projektu je jejich záchrana. Museum+ tady má vystavovat předměty z depozitářů jiných muzeí. Memorandum odhaduje, že na to všechno bude potřeba 2,5 miliardy korun, které chce ministerstvo získat z fondů EU.
Podle Zaorálka je důvodem vybudování Musea+ to, že v Ostravě dosud nebyla žádná státní příspěvková organizace. „Přijde vám to normální? Víte, kolik jich je v Praze, v Brně? Do Brna jdou na ně ročně stovky milionů korun, a do Ostravy nic,“ hřímal ministr. Podle něj má vzniknout univerzální, globální muzeum. „Ostravě chybí muzeum, které by pomohlo společenskému životu. Je třeba naplnit Dolní oblast Vítkovice, dát jí silný impulz a tah, zachránit vysoké pece, je potřeba místo pro setkávání,“ řekl Zaorálek. Ministr tak chce zaplnit prostor, který byl v roce 2019 třetím nejnavštěvovanějším cílem turistů v Česku po Pražském hradě a Petříně.
Co by v muzeu mělo být? Podle zřizovací listiny všechno a ještě něco navíc. Jako hlavní činnost je v prvním bodě „zajištění funkce projektové kanceláře projektu revitalizace v areálu“, ve druhém pak „příprava a spolupráce při odstraňování ekologické zátěže areálu a jeho památkové uchování“. Podle současného ředitele muzea Jaroslava Dvořáka (ČSSD), který pro ministerstvo projekt připravoval, je to výsledek kompromisu. „Museum+ bude v prvních letech připravovat žádosti do dotačních výzev, podílet se na přípravě architektonické soutěže a projektové dokumentace,“ říká.
Až čtvrtý bod zřizovací listiny Musea+ mluví o všeobecné sbírkotvorné činnosti v oblasti přírody, humanitních a společenských věd, umění nebo techniky. Na to, co by konkrétně v muzeu mělo být, nedokázala odpovědět ani ideová studie, již si nechal loni vypracovat kraj a která sloužila jako základ pro zřízení příspěvkové organizace. Na 125 stranách se mluví o muzeu člověka, lidství a kreativity, které primárně nebude mít vlastní sbírku.
Místní odborníci během debaty několikrát upozornili na to, že v Ostravě chybí technické či průmyslové muzeum, které by uchovalo paměť a identitu města. Naděžda Goryczková, ředitelka Národního památkové ústavu, říká, že právě náplň organizace je důležitá. „Vysoké pece hledají dlouhodobě využití a muzeum je šance, musí ale mít logiku a vazbu na prostředí. Nyní máme například obrovský problém umístit stroje z již zaniklých areálů, což jsou mimořádné technické památky,“ uvedla Goryczková.
Památkový ústav jednal o využití vysokých pecí s ministerstvem naposledy před třemi lety. Asociace muzeí a galerií, která by mohla nabídnout odborný pohled, nebyla podle její ředitelky Anny Komárkové k jednání přizvána. Na otázku, kdy bude o činnosti Musea+ jasněji, ministr uvedl, že to bude „ve chvíli, kdy na tom začnou pracovat lidé, kteří to umí“. Pokorný z galerie Plato se však obává, že takových lidí je v Česku jen několik.
Museum+ nyní hledá nového ředitele. Podle Petry Hrušové z tiskového oddělení ministerstva se do výběrového řízení přihlásil jeden kandidát. Dvořák pro HN potvrdil, že přihlášku podal on. Nový ředitel podle něj musí být muzejník, musí mít zkušenosti s velkými investičními projekty a se získáváním dotací. Dvořák je nyní zastupitelem Moravskoslezského kraje a náměstkem ředitele Muzea Beskyd Frýdek-Místek. Šéf muzea bude muset řešit také majetkoprávní otázky. Pece nyní patří společnosti Vítkovice podnikatele Jana Světlíka a stát ještě neví, jestli si je koupí, nebo pronajme.
Celý projekt nyní čeká kromě určení své náplně také na schválení předběžné studie proveditelnosti, která by měla sloužit jako žádost o evropskou dotaci na opravu pecí a vybudování muzea. Peníze chce ministerstvo získat z Fondu pro spravedlivou transformaci. O jakou částku půjde, není jasné. Bude to ale zřejmě významná suma. Některé části vysokých pecí jsou v havarijním stavu, některé části jsou podle Goryczkové nyní dokonce v demolici.
„Pece stály bez zásahu od druhé poloviny 90. let. Po privatizaci v roce 2003 se postupně řeší rekonverze a sanace, na které stát přispívá v rámci ekologických smluv. Financování sanací se ale z mnoha důvodů, zejména politických, zpozdilo. Společnost Vítkovice sanovala stovky hektarů tam, kde už stát financování uvolnil,“ vysvětluje za vlastníka Eva Kijonková, mluvčí společnosti Vítkovice. Firma, jež by se měla o kulturní památku starat, však neví, na kolik by oprava pecí vyšla. „O nákladech nyní nechceme spekulovat. Je nutné zhodnotit reálně celý stav,“ uvedla Kijonková.
V ideové studii kraje z loňského roku je navrženo také majetkové řešení, a to buď přímý odkup pecí státem, nebo smlouva o smlouvě budoucí. Vítkovice podle studie preferují druhou variantu a podmiňují budoucí prodej pecí státu získáním dotace nebo jiného příspěvku na jejich opravu a také tím, že budou opravu řídit. Podle ministra Zaorálka nebude jednání o vyřešení majetku jednoduché.
Vítkovice však nyní říkají, že takovou podmínku prodeje nemají. „Preferujeme opravu pecí v režii Vítkovic jako vlastníka, který už sanoval stovky hektarů bývalých brownfieldů. Myslíme si, že by obnova pecí nemusela být hrazena z prostředků ministerstva kultury, ale bylo by výhodnější zvolit financování z likvidace starých ekologických zátěží a prostředků na sanace,“ říká dnes Kijonková s tím, že vlastník nemá problém diskutovat o jiném řešení.
Otázka také je, kdo bude opravy pecí řídit a zda nedojde k dalšímu narušování zájmů ministerstva kultury. Podle Goryczkové z památkového ústavu, který pod ministerstvo spadá, byla v minulosti snímána památková ochrana z některých částí areálu Dolní oblasti Vítkovice v rozporu se zájmy ústavu. Zmiňuje například technologické mosty. „Památkový ústav jako odborná instituce hájí veřejný zájem na ochranu kulturního dědictví a jeho pohled na věc je jiný než pohled vlastníka, který spravuje a obnovuje památku. Je to vždy těžké,“ dodává s tím, že jinak dohody s vlastníkem areálu bývají poměrně korektní.
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66934910-plany-muzea-za-2-5-miliardy-v-ostrave-vyvolavaji-vasne-nikdo-netusi-co-v-nem-ma-byt