Romana Rosová a Martin Strakoš | Vila Františka Grossmanna v Moravské Ostravě – archiv bulletinu 1/2024

Termín vila je ve středoevropském prostředí vztažen k dvěma rozličným architektonickým typům objektů. Starší užití termínu vila se vztahuje na objekty v příměstské či venkovské krajině. Jednalo se o stavby většího měřítka, často známé pod označením letohrádek nebo zámek, určené k občasnému pobytu majitelů. Tyto stavby si budovala aristokracie nebo bohaté měšťanské rodiny. Vily tohoto typu známe z Toskánska, Benátska, ve střední Evropě vyrůstaly v okolí sídelních měst, jakými byly Vídeň nebo Praha. Na Ostravsku je takovou vilou například zámeček v Ostravě-Vítkovicích, určený k pracovním pobytům majitelů a posléze k bydlení a úřadování generálních ředitelů Vítkovických železáren. Něco jiného však představuje vila v moderním slova smyslu čili od 2. poloviny 19. století do současnosti. Pojem se často překrývá s typologií rodinného domu. Patří sem nejen rozměrné stavby pro vyšší společenské vrstvy, ale také domy pro rodiny ze středních vrstev, tedy pro ty, kdo se vypracovali vlastní pílí. Čtvrti rodinných domů a vil vznikaly od konce 19. století poblíž společenských a hospodářských center země nebo podél dopravních tahů, tehdy ještě nezatížených přílišným ruchem a znečištěním, spojeným s moderními dopravními systémy…

Celý text si můžete přečíst v čísle bulletinu Krásná Ostrava 1/2024 ZDE >>