Romana Rosová | Nové knihy věnované nejen architektuře Ostravy – archiv bulletinu 2/2023

V loňském roce vyšla dvojice publikací mapujících život a dílo dvou významných architektů, kteří zanechali výraznou stopu i v architektuře a urbanismu Ostravy. Publikace Karel Kotas 1894–1973, vydaná spolkem Obecní dům Brno ve spolupráci s ostravským pracovištěm Národního památkového ústavu, představuje tvorbu jednoho z předních, dosud spíše opomíjených architektů, spojených především s obdobím 20. a 30. let minulého století. Karel Kotas se po studiích na vídeňské akademii u Leopolda Bauera a na akademii pražské u Jana Kotěry záhy zapojil do projekční činnosti, avšak jako samostatný tvůrce se etabloval teprve ve druhé polovině 20. let v Moravské Ostravě. Sem nastoupil na jaře roku 1925 do funkce stavebního dozoru při výstavbě Nové radnice.

Záhy se začal podílet i na dalších projektech, souvisejících s proměnou ostravského průmyslového souměstí v industriální velkoměsto. Podle jeho návrhů vyrostla v centru města Moravsko-ostravská spořitelna, nynější radniční budova centrálního ostravského obvodu, dále sídlo pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta na křížení ulic Zámecké a Puchmajerovy, sídlo tenisového klubu, obchodní dům Brouk a Babka na Smetanově náměstí, nyní obchodní dům Knihcentrum, palác Občanské záložny v Reální ulici, obytné domy Dělnické záložny v ulici Veleslavínově nebo palác Melantrich na nároží ulice Nádražní a Umělecké. Projektoval i oční pavilon městské nemocnice nebo modlitebnu metodistické církve, která však musela v 80. letech ustoupit rozšiřování městské nemocnice na Fifejdách. Koncem 30. let se k tomu přiřadil palác Generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy s pozoruhodnou uměleckou výzdobou na Prokešově náměstí a sousední bytový dům…

Celý text si můžete přečíst v čísle bulletinu Krásná Ostrava 2/2023 ZDE >>