Romana Rosová | Proč zanikají ostravské zámky —– 1. díl Ostrava–Kunčice – archiv bulletinu 2/2013

Kunčice jsou jednou z městských částí Ostravy, k Ostravě byly připojeny jako součást městského obvodu Ostrava III v r. 1960. Pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, v době, kdy ves držel Jaroslav Skrbenský z Hříště, byla v Kunčicích postavena tvrz. První zmínku o ní v písemných pramenech máme k r. 1604, kdy je v zemských deskách jako dědictví po zemřelém Jaroslavovi Skrbenském zapsána „tvrz a ves Kunčice“. Původní tvrz stála nejspíše na místě dnešního zámku. Jednalo se patrně o jednoduchou přízemní či patrovou stavbu ze smíšeného zdiva. Zřejmě v letech 1630 —1634 nechala tehdejší majitelka Eva Čelovna z Čechovic tvrz přestavět na renesanční zámek, který zčásti využil starší tvrz. Nový zámek byl jednopatrový, na obdélném půdoryse, přízemí bylo zčásti klenuté valenými klenbami s výsečemi, zčásti se záklopovým stropem, v patře byly malované záklopové stropy. Zámek byl pravděpodobně ve 2. polovině 18. stol. barokně přestavěn, zřejmě za Karla Dětřicha nebo Karla Františka Skrbenského. Renesanční stavba byla začleněna do čtyřkřídlé uzavřené dispozice. Nádvoří v obou podlažích bylo otevřené arkádovou Proč zanikají ostravské zámky 1. díl — — Ostrava–Kunčice Romana Rosová Pohled na hlavní průčelí zámku asi v r. 1910 (archiv NPÚ–ÚOP v Ostravě) 10 chodbou na pilířích, zaklenuté v přízemí valenou klenbou, v patře s plochými trámovými stropy s fabionem. V ose východního křídla bylo zbudováno tzv. piano nobile —— zvýšený sál s iluzivní neckovou klenbou. V jižním reprezentačním křídle bylo vybudováno dvouramenné schodiště. V polovině 19. století byl zámek empírově upraven, mj. byly zazděny a nahrazeny okny arkády v 1. patře. V r. 1927 statek koupili bratři František a Metoděj Pravdové, kteří si 1. patro upravili na dva samostatné byty a provedli některé přestavby pro pohodlné bydlení —— dostavěli garáže, balkón, na nádvoří zřídili kruhovou fontánu. V srpnu 1944 dopadla do parku u zámku letecká puma, další škody zámek utrpěl při leteckém bombardování Ostravy 22. března 1945. Po válce byl zámek částečně renovován, především střechy a stropy v 1. patře. Škody byly odhadnuty na téměř půl milionu korun a bratři Pravdové požádali Státní památkový úřad v Brně o subvenci. Dr. K. Svoboda z SPÚ v Brně doporučil subvenci ve výši 100 000 Kč, protože se jednalo o barokní zámek ležící v kraji poměrně památkově chudém, a nadto ještě v sousedství Ostravy. Roku 1948 žádali majitelé zámku o podporu i ministerstvo školství a osvěty, které jim ale sdělilo, že „nejde o zvlášť vynikající objekt po stránce historické či výtvarné“. Nejen z tohoto důvodu majitelé opravy nedokončili. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2013/09/KROS-02-web.pdf