Romana Rosová | Proč zanikají ostravské zámky —– 2. díl Ostrava-Polanka nad Odrou – archiv bulletinu 3/2013

Polanka nad Odrou historicky přísluší k Novojičínsku, součástí Ostravy je až od r. 1976. Renesanční tvrz byla ve vsi postavena za Sedlnických z Choltic zřejmě mezi lety 1560–1586. Poprvé je uváděna ve vkladu věna, které své manželce Sáře Rubigalové z Karlsdofru v r. 1586 vložil „na tvrzi a vsi Polance“ Zikmund Sedlnický z Choltic. R. 1599 koupila Polanku s tvrzí Konstancie Kornicovna z Velké Poruby, která nechala postavit zámeckou kapli. V roce 1614 byla ves rozdělena na dva samostatné statky, Horní a Dolní Polanku. Horní Polanku s tvrzí držel od r. 1626 Jan Kryštof Vanecký z Jemničky, nejvyšší sudí knížectví opavského, který nechal v r. 1663 obnovit a rozšířit zámeckou kapli „na způsob kostelíka“. Jan Kryštof zřejmě také nechal později tvrz přestavět na barokní zámek (jak dokazuje dochovaný alianční znak jeho a jeho ženy Heleny Salomeny zReichenbergu). Přestavba se musela uskutečnit až v samém závěru Janova života (+ 1674), protože ještě v r. 1671 je panský objekt označován jako tvrz. Rozsah této přestavby neznáme, protože nevíme, jak vypadala původní tvrz, zda již byla čtyřkřídlá jako pozdější zámek, nebo pouze jednokřídlá a teprve Jan Kryštof nechal přistavět zbývající křídla.
Vdova Helena Salomena, přestože se ještě dvakrát vdala, zemřela v roce 1692 bezdětná. Z jejího pozůstalostního inventáře víme, že zámek byl po přestavbě čtyřkřídlý, jednopatrový, se střechou krytou šindelem, umístěný v areálu s hospodářskými budovami a čeledníkem a se dvěma vstupními branami. Vnitřní nádvoří bylo ze všech stran obehnáno dřevěnými malovanými pavlačemi (existovaly ještě ve 2. pol. 20. stol.). Přízemí zámku bylo klenuté křížovými klenbami s hřebínky, některé místnosti byly malované. V patře byly vesměs malované trámové stropy, malované byly i stěny některých pokojů. Také většina dveří na zámku byla malovaná, buď jednobarevně, nebo s dekorativní malbou (některé byly dochovány ještě v r. 1960). Na východě z půdorysu vystupovala polygonální kaple sv. Michala, která byla v základu ještě renesanční a byla pozůstatkem původní tvrze. Byla zaklenutá křížovou klenbou s hřebínky a vyzdobena v presbytáři renesančními, v lodi barokními freskami, kolem lodi byly dřevěné empory. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2013/12/kros-03-web.pdf