Sdružení PANT ocenilo historika Viléma Prečana- získal Cenu Jaromíra Šavrdy

Již posedmé udělilo ostravské sdružení PANT Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Letos cenu získal Vilém Prečan. Slavnostní předání ceny se konalo v pátek 12. prosince 2014 v Gruntorádově Libri prohibiti za účasti pana Prečana i mnoha významných osobností, například Dany Němcové, Václava Malého, Jiřiny Šiklové, Tomáše Hradílka a dalších hostů.
Občanské sdružení PANT uděluje u příležitosti Dne lidských práv Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě již posedmé. Ocenění připomíná komunistickým režimem těžce zkoušeného spisovatele Jaromíra Šavrdu a je určeno těm, kteří se aktivně snaží šířit pravdu o časech komunistického Československa. Cenu v předchozích letech získali například Václav Havel, Eva Vláhová či Luděk Eliáš.

Vilém Prečan byl oceněn za svou celoživotní práci, statečné postoje v době invaze v roce 1968 a také za to, že v době totality založil v Německu Československé dokumentační středisko nezávislé literatury.

Vilém Prečan (nar. 1933) je český historik. Jako pracovník Historického ústavu ČSAV byl po invazi v srpnu 1968 hlavním iniciátorem a vydavatelem dokumentární publikace ČSAV Sedm pražských dnů, 21.-27.8.1968. Za vydání tohoto základního dokumentu k sovětské okupaci byl Vilém Prečan v normalizačním období perzekvován. V sedmdesátých letech pracoval jako topič, vrátný a šatnář, v roce 1976 se vystěhoval do Německé spolkové republiky, kde vytvořil Československé dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu-Schwarzenbergu. Po pádu komunismu se v Praze stal ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, nyní stojív Praze v čele Československého dokumentačního střediska. To navazuje na činnost exilového dokumentačního střediska ze Scheinfeldu, jehož sbírky převzalo a stalo se součástí Národního muzea v Praze. Sídlí v Praze na Strahově, Skokanská 3.

Jaromír Šavrda se narodil v roce 1933 v Ostravě. V roce 1957 promoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor česká literatura. Živil se jako knihovník, středoškolský profesor, v letech 1968 a 1969 jako novinář v ostravském deníku Nová svoboda. Do KSČ vstoupil v létě 1968, v roce 1970 byl vyloučen. Stejně tak byl dříve propuštěn z Nové svobody. Od roku 1972 už může pracovat jen jako skladník. Před promocí je vyhozen ze studií práv na Univerzitě Karlově. Onemocnění ledvin zapříčiní, že je od roku 1975 v plném invalidním důchodu. Mezi nejznámější Šavrdovy práce patří romány Kniha královrahů a Přechodné adresy. Z vězeňského prostředí pochází básnická sbírka Cestovní deník.

IMG_1664.JPG

IMG_1665.JPG